NPD documents search: Váž. tr., 18 (1936)

Čís. 5732.

Důvod, proč je lstivé jednání podle § 199 b) tr. zák. zločinem bez ohledu na výši škody, tkví v klamném uplatňování úřední autority vůči podváděnému, by — takto oklamán — vyhověl domnělé vůli vrchnosti.
(Rozh. ze dne 29, října 1936, Zm I 901/36.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl zmateční stížnosti obžalované E. G. do rozsudku krajského soudu v Litoměřicích ze dne 26. června 1936, pokud jím byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem spolu viny na podvodu podle §§ 5, 197, 199 b) tr. z., potud, že zrušil napadený rozsudek ve výroku, jímž byla stěžovatelka uznána vinnou zločinem spoluviny na podvodu podle §§ 5, 197 a 199 b) tr. zák., jakož i ve výroku o trestu této obžalované jako zmatečný a uznal ji vinnou přestupkem podvodu podle § 461 (§ 197) tr. z.
Z důvodů:
Zmatkem podle č. 10 § 281 tr. ř. je napadený rozsudek stižen potud, pokud ve jištěném jednání A, S. a stěžovatelky shledal skutkovou podstatu zločinu podvodu podle §§ 197, 199 b) tr. z., pokud se týče spoluviny na něm, učiniv tak vzhledem k tomu, že se A. S. vůči M. R vydával za »tajného«. Důvod, proč v případech § 199 b) tr. z. lstivé jednání tam uvedené je zločinem bez ohledu na výši skutečné nebo pachatelem zamýšlené škody, tkvi v klamném uplatňováni úřední autority vůči podváděnému k tomu čili, aby, takto oklamán, vyhověl domnělé vůli vrchnosti (srov. v témže smyslu rozh. čís. 3322 vid. úř. sb., dále Altmann-Jacob, Kommentar, 1928, str. 568/569; Finger, Strafrecht, 1914, II., str. 630). O tom však vzhledem k tomu, co nalézací soud po skutkové stránce zjistil, nemůže býti řeči v souzeném případě, neboť podle zjištěného děje nepoužili obžalovaní nepravdivého tvrzení, že S. je »tajným«, k tomu, aby proti M. P. uplatňovali úřední autoritu »tajného« (detektiva) a tím ji přiměli k určitému jednání, nýbrž učinili tak jen k tomu Cíli, by M. P. spíše uvěřila, že S. může něco podniknouti ve prospěch jejího manžela. Poněvadž toto jednání podle toho, co uvedeno, nenaplňuje skutkovou podstatu zločinu podvodu podle §§ 197, 199 b) tr. z., skutečná škoda M. P. způsobená, jak bylo zjištěno, činila 600 Kč a z rozsudkových zjištění neplyne, že obžalovaní zamýšleli způsobiti větší škodu, najmě převyšující 2000 Kč (§ 200 tr. z.), jde vpravdě jen o přestupek podvodu podle § 461 (§ 197) tr. z. Bylo proto zmateční stížnosti obžalované E. G. jen potud vyhověti, napadený rozsudek v dotčené části výroku o vině zrušiti jako zmatečný a stěžovatelku uznati vinnou tímto přestupkem, ovšem jako spolupachatelku, poněvadž se podle zjištěného stavu věci přímo zúčastnila záměrného jednání směřujícího k oklamání a poškození M. P.

Citace:

čís. 5732. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství v Praze, 1937, svazek/ročník 18, s. 474-475.