Čís. 7044.

Příslušnost pro žalobu o zmatečnost a pro žalobu o obnovu jest výlučnou. Pro žalobu o obnovu z důvodu §u 530 čís. 7 c. ř. s. jest soud vyšší stolice příslušným pouze tehdy, doznala-li skutková podstata rozsudku prvého soudu ve vyšší stolici změny novými skutkovými zjištěními a dotýká-li se důvod obnovy jen těchto nových skutkových zjištění.
(Rozh. ze dne 5. května 1927, R 11 120/27.)
Žalobu o obnovu z důvodu čís. 7 §u 530 c. ř. s. zadal žalobce na odvolacím soudě, jenž ji odmítl, ježto by přednesení skutečností uplatňovaných v žalobě o obnovu, jakož i provedení důkazů o skutečnostech těch nabídnutých nemohlo způsobiti pro žalobce příznivější rozhodnutí ve věci hlavní. Nejvyšší soud nevyhověl rekursu.
Důvody:
Příslušnost ku projednávání žalob pro zmatečnost a žalob o obnovu v §u 532 c. ř. s. stanovená jest výlučná a jest ji zkoumati nejen při vy- — Čís. 7045 —
801
řizování žalob, nýbrž i v každém období řízení o nich z povinnosti úřední (§ 538 prvý odstavec, § 240 druhý odstavec c. ř. s.). Soud odvolací, u něhož byla v souzeném případě žaloba o obnovu podána, nezmiňuje se výslovně o tom, zda svou příslušnost k rozhodování o této žalobě zkoumal, leč z toho, že odmítl žalobu z jiného důvodu než pro nepříslušnost, nutno souditi, že se považoval za příslušná. Nejvyšší soud, prozkoumav spisy, dospěl k názoru, že příslušnost odvolacího soudu není opodstatněna. V §u 532, druhý odstavec c. ř. s. je vyslovena zásada, že žalobu o obnovu z důvodů uvedených v §u 530 čís. 1 až 3, 5 až 7 a v §u 531 c. ř. s. podati jest u procesního soudu prvé stolice, a stanovena výjimka z této zásady pro případy, ve kterých uplatňovaným důvodem obnovy je stižen toliko rozsudek vyšší stolice. V těchto případech jest žalobu o obnovu podati u soudu vyšší stolice, jehož rozsudek je tímto důvodem obnovy dotčen. Při zkoumání příslušnosti s tohoto hlediska není však rozhodným, že teprve rozsudkem vyšší stolice byl dán podnět k žalobě o obnovu, zvláště pak, že ten, kdo se obnovy domáhá, teprve ve vyšší stolici spor prosoudil, nýbrž záleží pouze na tom, dotýká-li se důvod obnovy pouze rozsudku soudu vyššího či také rozsudků soudů nižších. Ve případech obnovy z důvodu §u 530 čís. 7 c. ř. s. jest příslušným pro žalobu soud vyšší stolice jen tehdy, doznala-li skutková podstata rozsudku prvého soudu ve vyšší stolici změny novými skutkovými zjištěními a dotýká-li se důvod obnovy jen těchto nových skutkových zjištění (srov. materialie k с. ř. s. 1. str. 370, 371). V případě, o který tu jde, zůstal skutkový základ prvým soudem, zjištěný ve druhé stolici nezměněn a ke změně rozhodnutí prvého soudu v neprospěch strany žalující došlo ve druhé stolici jen proto, že soud odvolací nazíral na věc po stránce právní jinak než soud prvý. Účelem nynější žaloby o obnovu jest doplniti skutkovou podstatu prvým soudem zjištěnou novými skutečnostmi ve smyslu §u 530 čís. 7 c. ř. s. Důvod obnovy dotýká se tudíž skutkového základu, na němž je vybudován nejen rozsudek soudu odvolacího, nýbrž i rozsudek soudu prvého, a tím, ježto skutková zjištění jsou částí rozsudku, též obou rozsudku nižších soudů. Bylo tudíž žalobu o obnovu podati u krajského soudu v Olomouci jako soudu dle §u 532 druhý odstavec prvá věta c. ř. s. výlučně příslušného. Mor. sl. vrchní zemský soud nebyl k jednání o této žalobě příslušným a proto měl odmítnouti žalobu z tohoto důvodu (§ 538, § 230, druhý odstavec, c. ř. s.). Za tohoto stavu obstojí napadené usnesení z důvodu právě uvedeného a není třeba probírati otázku, byly-li správnými i důvody odmítací v onom usnesení uplatněné.

Citace:

Čís. 7044. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 826-827.