Authors:
= Boh. adm., 2 (1920)
PDF

Č. 494.


Zabírání bytů: * Dle § 8 č. 3 zák. ze dne 30. října 1919 č. 592
sb. z. a n. lze zabrati toliko místnost celou, nikoli pouhou její část.
(Nález ze dne 24. července 1920 č. 7082.)
Věc: Isidor Pappenheim v Bratislavě (adv. Dr. K. B. Porias z Prahy) proti společnému bytovému úřadu v Bratislavě o zabrání bytu.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Výměrem z 29. ledna 1920 zabral společný ubytovací úřad v Bratislavě v domě č. 4, Spitalgasse, stěžovateli jednu část hostinského lokálu (ve skizze na výměru načrtnuté vyznačenou) ve prospěch válečných invalidů (košikářské dílny). V důvodech se jednak praví, že se zabraných místností dle udání neužívalo, jednak že se jich užívá jako skladiště.
Stížnost proti tomuto výměru podaná založena je na právním názoru, že není přípustno zabrati části místnosti, sloužící provozování živnosti, a vytýká, že nebylo zjištěno, ač stěžovatel se toho domáhal, že jde skutečně o jedinou místnost od. vystavění domu nedělenou.
Ke stížnosti podotknouti jest předem, že naříkané rozhodnutí, jehož čistopis je ke stížnosti připojen, neopírá se o předpoklad, že místnost závodu stěžovatelova vznikla sloučením několika místností dříve oddělených, nýbrž vyslovuje zabrání »jedné části lokálu«, uvádějíc jednak, že se zabraných místností neužívalo, jednak že se jich užívá jako skladišť.
Nepřihlížeje ani k tomu, že tyto oba důvody jsou věcně v rozporu mezi sebou a že také nejsou v souhlase s výrokem, jímž zabrána jedna část lokálu potud, že mluví o místnostech, shledal nejvyšší správní sond naříkané rozhodnutí nezákonným, neboť předpisu § 8 č. 3 zákona z 30. října 1919 č. 592 sb. z. a n., který měl žalovaný úřad, ježto jde o místnost živnostenskou, patrně na mysli a dle něhož mohou zabrány býti místnosti tovární, živnostenské, obchodní, hospodářské, ateliery a jiné, jsou-li po 3 měsíce prázdné nebo užívá-li se jich jenom k uložení věcí, které lze uložiti jinde, nelze použíti také na části místností toho druhu. Onen předpis mluví výslovně toliko o místnostech a pro extensivní interpelaci jeho v tom směru, že by z naznačených důvodů mohly býti zabírány také části nedělených místností, nelze ani ve znění, ani v zřejmém úmyslu zákona nalézti nějakého podkladu.
Citace:
č. 494. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 489-490.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).