Č. 3283.

Učitelé národních škol (Slovensko): * Suspense služebních požitků po dobu řízení kárného po rozumu zák. čl. XXVII: 1907 a uher. učitelského kárného řádu předpokládá skutečnou suspensi z výkonu služby.
(Nález ze dne 25. února 1924 č. 2600.)
Věc: Aladár B. a Josef K. v S. proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o výplatu státní podpory.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody:
V daném případě jde o jedinou spornou otázku zda totiž st-lé, jakožto učitelé na konfesionelní škole požírající státní podpory, mají nárok na to, aby státní podpory, jichž výplata byla jim z důvodu kárného řízení zastavena, byly jim doplaceny, když řízení to bylo skončeno a oni na svých místech ponecháni.
Podle § 45 kárného řádu vydaného nař. býv. uh. min. kultu a vyučování pod č. 76000/07, o nějž žal. úřad zastaveni státních podpor opřel, může ministr výplatu podpor těch při zavedení disc. řízení nebo kdykoli během řízení toho zcela nebo z části suspendovati.
O tom, jak opatřiti jest stran požitků takto suspendovaných po skončení kárného řízení, řád ten zvláštního předpisu neobsahuje, a jest tedy otázku tu řešiti, jak také žal. úřad v odvodním spise správně uznává, po rozumu posled. odst. § 44 řádu toho podle předpisů disc. řádu vydaného pod č. 73776/07 o kárném řízení proti učitelům na státních lidových školách, v kterémžto směru přicházel by v úvah" pouze § 30 tohoto řádu.
Tento předpis však neponechává pochybností o tom, že suspense služebních požitků — jejichž pouhou částkou jsou podpory státem vyplácené učitelům na konfesionelních školách — jest v příčinné souvislosti se suspensi ze služby, jak zejména také patrno z předpisu § 28 cit. disc. řádu, a že otázku, jak naložiti jest s požitky po dobu suspense zadrženými, řešiti jest pouze podle důvodnosti oné suspense ze skutečného výkonu služby, jejíž existence se tedy předpokládá.
Posuzuje-li se suspense z výkonu služby a spojená s tím suspense služebních požitků s hlediska těchto předpisů §§ 28 a 30, je patrná její právní povaha jakožto prozatímního opatření, jímž dána je nadřízenému úřadu možnost, aby — jakmile vzejde jen podezření, že jsou zde momenty zákonem stanovené a nasvědčující nezpůsobilosti učitele zastávati dále účelně svůj úřad — zabránil mu v dalším výkonu jeho služby a důsledně s tím, ale také jen proto, odepřel mu úplatu z titulu oné služby mu přikázanou a její výkon předpokládající, při čemž však otázka, koho postihne definitivně majetková újma s opatřením tím spojená, závislá jest na výsledcích kárného řízení nebo na závěru zakládajícím se na řízení tom, zda použití onoho prozatímního opatření bylo důvodné čili nic. Z téhož právního názoru vycházel i žal. úřad, jak patrno z jeho výměru č. —, jímž nařídil župnímu správnímu výboru, aby zavedl proti st-lům kárné řízení a aby je suspendoval, jakož i z odvodního spisu, v němž v souhlase s nař. výrokem odůvodňuje své zamítavé stanovisko onou suspensi st-lů ze skutečného výkonu služby.
St-lé však popřeli výslovně, že by byli suspendováni po čas kárného řízení z výkonu své služby a tvrdí naopak, že po celou tu dobu službu skutečně vykonávali.
Ze správních spisů je pouze patrno, že žal. úřad nařídil správnímu župnímu úřadu, aby st-le suspendoval, nikoli však aby oznámil, zda se tak také stalo, a úřad vyzván, aby okolnost tuto vysvětlil, sdělil, že dle konaného šetření příslušný úřad stran suspense st-lů nevydal žádného zvláštního rozhodnutí. Pokud pak úřad dovolává se toho, že jeho výnos č. —, jímž suspensi tu nařídil, byl st-lům doručen, jest z příslušného aktu patrno pouze tolik, že »pojednávanie určeno na 22. decembra, o čom upovedomen K., B., učitelovia a předseda školskej rim. kat. stolice, a škol. inspektorát v Michalovciach cielom súčastnenia sa«, kteréžto vyrozumění však nenahrazuje rozhodnutí příslušného úřadu o suspensi podle § 26 nař. č. 73776/07 a tím méně ovšem suspensi skutečně provedenou.
Ale pak není vyvrácena správnost námitky stížnosti, že suspense z výkonu jejich služby — dle svrchu uvedeného právního názoru nutná podmínka pro suspensi služebních požitků vůbec — se skutečně nestala, a závěr žal. úřadu, že se tak stalo, nenachází opory ve spisech. Zůstalo tedy skutkové zjištění potřebné pro právní posouzení daného sporu v tomto podstatném bodu neúplným, pročež bylo zrušiti výrok žal. úřadu podle § 6 zák. o ss a ponechati úřadu tomu, aby doplně řízení v naznačeném směru vydal nové rozhodnutí.

Citace:

č. 3283. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 659-660.