NPD documents search: Právník, 70 (1931)

Literární zprávy.

Dr. Josef Zelinka: »Ochrana nájemníků«.
Zákon o ochraně nájemníků. Zákon o odkladu exekučního vyklizení místností. Zákon o mimořádných opatřeních bytové péče. Vládní nařízení o pojmu náhradních místností. Vydání 1931. Cena 40 Kč.
Autor dobře známých a oblíbených komentářů k zákonům o ochraně nájemníků vydal v r. 1931 nový komentář, vyvolaný poslední novelou ze dne 26. XI. 1930, č. 166 Sb. z. a n. Pro nával látky dostáváme se teprve nyní k recensi tohoto nového vydání.
Vydání v r. 1931 jest obsažnější než kterékoliv vydání dosavadní. Jest skutečně podivuhodné, že autor při své praxi jako soudce nota bene u soudu neslynoucího zvlášť výhodnými poměry pro mimoúřední činnost soudců, našel tolik času, aby mohl nové vydání spracovati a veřejnosti předložiti. Na rozdíl od dosavadních vydání pojednává autor v prvém oddílu svého komentáře v několika samostatných kapitolách o různých otázkách a vztazích, které ochrany nájemníků se dotýkají. Pojednání tato, ač sama o sobě jsou hodnotná, byla by snad lépe vynikla, kdyby byla vydána v samostatné knize a nikoliv jako součást komentáře zákonů o ochraně nájemníků. V pojednáních těchto zabývá se autor vlastně různými, snad i namátkou vybranými případy povahy kasuistické; to ovšem je praxi vítáno, ale nemůžeme se zhostiti dojmu, že celý oddíl prvý poněkud ztěžuje orientaci v komentáři. Hledáme-li totiž odpověď na tu či onu otázku, hledáme ji z pravidla u příslušného paragrafu. Tam sice nalézáme i citaci judikatury, i odkaz k partiím, jež zabývají se v oddílu prvém přiléhajícím materiálem k tomu či onomu paragrafu, hledání však a rozdělení materiálu na dvě či i více míst komentáře, způsobuje jakýsi pocit nejistoty a obavy, zda i v jiných částech a pojednáních o té či oné otázce není zmínka, tedy jinými slovy, zda při shledávání materiálu hledající něčeho nepřehlédl.
Krom toho leckteré části v oddílu prvém bylo by možno jen ku prospěchu věci vypustiti a tím učiniti komentář přehlednějším (tak na př. o užívacím právu nájemníka, o podstatě smlouvy nájemní, o řízení soudním ve věcech bytových, a j.).
Nejcennější část autorova díla jest publikovaná judikatura: autor cituje výstižným způsobem skoro 600 rozhodnutí, což jest skutečně práce velmi záslužná, ježto praxe tu těžce postrádá nedostatek publikace zejména judikatury soudů II. stolice jako rekursních, z jichž rozhodnutí revise přípustná není. Myslíme, že autor by hodnotu svého díla jen zvýšil, když by ve formě marginálních rubrik, třebas obsáhlejších, připojil k nejvhodnějším a materiálem nejbližším paragrafům zákona podstatné části z pojednání, obsažených v prvém oddílu komentáře.
Rovněž bychom vítali, kdyby autor, jenž již tolik píle a práce věnoval svému dílu, v příštím svém vydání nahradil odkazy v marginální rubrice na svoje dřívější své komentáře (»Ochrana I.«, »Zákony II.«), přímo uvedením obsahu, co v uvedeném místě citovaného díla se nalézá. Jest totiž velmi těžko sledovati tyto odkazy, ježto díla ona jsou již většinou rozebrána. Kromě toho hodnota komentáře by jen stoupla, kdyby místo odkazů na jmenované dřívější komentáře byly přímo podstatné a důležité části jejich přímo uvedeny. Uvádíme namátkou citaci: »Ochrana I.«: Strana 274, 279, 280, 281, 294, 304, a celá řada jiných míst; citace »Zákony II.«, na př.: 290, 295, 300, 333, 355, 376 a j.
Velmi bedlivé pozornosti doporučovali bychom příslušným úřadům, zejména pak ministru sociální péče a zákonodárným sborům, to, co uvádí autor na str. 232 a následující o § 10 o ochraně nájemníků s podtitulkem »Chaos«. Jest zásluhou autorovou, že snad prvý tak důkladně ukázal na nedostatky této části zákona o ochraně nájemníků, nemluvíme-li ovšem o jiných vadách a neúplnostech, dnes již také namnoze i nelogických (na př. ono již po 10 let tradované nelogické datum 3. května 1930 § 2 zákona na ochranu nájemníků jak správně také vytýká autor na str. 292 a 294, dále bezpředmětné ustanovení v odst. 1. § 14, jak také autor správně uvádí na str. 321, dále nejasné znění § 20 a 22, ustanovující o přeplatcích za nájemné, jež již vyvolalo obsáhlou judikaturu a stále při výkladu jest nejisté, viz strana 102 a další). Zejména pak jest trapná а к všelijakým úvahám ponoukající poznámka autorova na str. 350, že do dokončení tisku jeho díla (březen 1931) nevyšlo úředně sestavené znění zákona ve smyslu čl. VII. zákona číslo 166/1930. V paragrafu 38 cit. zákona bylo uloženo ministrům sociální péče, spravedlnosti, financí, vnitra a veřejných prací, aby zákon tento provedli. Prováděcí nařízení tato dosud vydána vůbec nebyla a nové úřední znění zákona po poslední novelisaci také až dosud nevyšlo, ač za necelé dva měsíce zákon pozbude již účinnosti! Tuto indolenci příslušných úřadů přibíjíme na pranýř a uvádíme ji jako jednu z hlavních příčin těžké práce soudů a právní nejistoty, která postihuje všechny občany, jichž ochrana nájemníků se týče, a ovšem i jejich právní zástupce, kteří za těchto poměrů s obtíží a s velkým risikem mohou se vlastního znění zákona, takýmto způsobem neustále pozměňovaného, dopátrati. Je zásluhou autorovou, že této práce se ujal a text zákona podle novely upravil. Práci jeho, jako předešlé, co nejvřeleji doporučujeme.
Dr. Jř.

Citace:

Ochrana nájemníků. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1931, svazek/ročník 70, číslo/sešit 19, s. 623-625.