Č. 6275.

Policejní právo trestní (Podk. Rus): * Za účinosti vl. nař. ze 7. června 1923 č. 113 Sb. není Civilní správa Podk. Rusi příslušná, aby rozhodovala jako třetí instance o policejně trestních přestupcích, pokud jí nebyla takováto příslušnost zvláštním nějakým předpisem výslovně přikázána.
(Nález ze dne 2. února 1927 č. 2024).
Prejudikatura: Boh. 5515/26 a 6211/27 adm.
Věc: David G. v M. proti Civilní správě Podkarpatské Rusi stran přestupku § 10 vlád. nař. z 3. září 1920 č. 516 Sb. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: Nař. rozhodnutím byl st-l v postupu instancí uznán vinným přestupku § 10 vlád. nař. č. 516/20, jehož se dopustil tím, že od r. 1921 obchodoval se zbožím ve velkém, aniž k tomu měl povolení vyžadované cit. §em, a odsouzen proto na základě § 11 tohoto vl. nař. k trestu peněžité pokuty 2 000 Kč.
Rozhoduje o stížnosti do rozhodnutí tohoto podané, musil nss především z úřední moci zkoumati, bylo-li rozhodnutí to vydáno úřadem kompetentním.
Nař. rozhodnutí vydala Civ. správa Podk. Rusi, rozhodujíc o odvolání st-lově z rozsudku županského úřadu v M., jímž potvrzen byl odsuzující rozsudek policejního komisařství v M., vydaný v záležitosti policejně-trestního přestupku. Rozhodovala tedy Civ. správa v této záležitosti jako úřad, vykonávají policejně-trestní soudcovskou pravomoc, ve 3. stolici.
Podle § 1 nař. býv. uh. min. vnitra a býv. uh. min. sprav. č. 65000 B. M. ex 1909 (uh. polic. trest. řád) vykonává v záležitostech přestupkových odkázaných do pravomoci policejně-trestního soudu trestní soudcovskou pravomoc v 3. stolici ministr, do jehož pravomoci přikazuje rozhodování přestupkové věci v poslední instanci zákon nebo min. nař. vydané na základě zmocnění zákonem uděleného, resp. v oněch přestupkových věcech, které k rozhodování v 3. stolici nejsou přikázány výslovně ministru jinému, ministr vnitra.
Na této kompetenci ministerstev nebylo nic změněno ani vl. nařízením ze 7. června 1923 č. 113 Sb., jímž se prozatím mění až do def. úpravy zákonem příslušnost adm. úřadů v Podk. Rusi, neboť § 5 cit. vl. nař. stanoví výslovně, že na působnosti ministerstev v případech, kdy tato podle správních předpisů v Podk. Rusi platných rozhodovala dosud v 2. nebo 3. stolici, nemění se tímto nařízením ničeho.
Z § 5 cit. nařízení, za jehož účinnosti nař. rozhodnutí bylo vydáno, jest tedy patrno, že kompetence ministerstev stanovená v § 1 uh. pol. tr. řádu nepřešla na Civ. správu Podk. Rusi. (Srovnej obdobně nál. Boh. 5514/26 adm. a nál. Boh. 6211/27 adm.).
Nebyla tedy v daném případě Civ. správa příslušna, aby rozhodovala jako 3. stolice meritorně v přestupkové záležitosti st-lově a rozhodla-li přece, osobila si tím kompetenci, která jí dle toho, co uvedeno, nepřísluší. Bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 6275. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1928, svazek/ročník 9/1, s. 307-308.