NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 2

Č. 12553.

Jazykové právo: * Obec, jsou-li dány předpoklady čl. 81 odst. 3 jaz. nařízení č. 17/1926 Sb., jest povinna vyložiti rozpočet podle § 6 odst. 1 zákona č. 329/1921 Sb. též v jiném jazyce, než v jazyce jednacím.
(Nález z 9. října 1936 č. 15159/36.)
Prejudikatura: Boh. A 11047/34.
Věc: Obec Český Újezd proti rozh. zem. úřadu v Praze z 25. února 1933 o jazykovém právu.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Výměrem okr. správy politické v Ústí n. L. z 31. ledna 1928 určeným obec. úřadu bylo na základě čl. 97 odst. 2 vlád. nař. z 3. února 1926 č. 17 Sb. starostovi stěžující si obce uloženo, aby v budoucnosti vždy připravoval obec. rozpočet tak, aby tento vyhovoval po stránce jazykové ustanovení čl. 81 odst. 3 cit. vlád. nař.
Jednaje o odvolání proti tomu podaném stěžující si obcí a jejím starostou, rozhodl zem. úřad v Praze nař. rozhodnutím v základě čl. 96 cit. nař., že st-lka je povinna vykládati obec. rozpočet k veřejnému nahlédnutí vždy také ve znění v jazyku státním a jeho vyložení uvésti ve veřejnou známost vyhláškami s textem také v jazyku státním, poněvadž příkaz jest odůvodněn ustanovením čl. 81 odst. 3 jaz. nař., jehož předpoklady jsou v této obci splněny, ježto v ní podle posledního soupisu lidu bydlí přes 20% příslušníků státního jazyka. K vývodům odvolání podotkl zem. úřad, že obec. rozpočet, resp. návrh rozpočtu k veřejnému nahlédnutí vyložený, nutno považovati podle § 6 odst. 1 zákona č. 329/1921 Sb. za vyhlášku, po příp. za integrující součást vyhlášky o jeho vyložení, a proto pro jeho jazykovou úpravu platí stejný předpis jako pro jiné obec. vyhlášky, tedy v daném případě čl. 81 odst. 3 jaz. nařízení.
O stížnosti jmenované obce uvážil nss toto:
Jazyková úprava »vyhlášky«, která má způsobem v místě obvyklým uveřejniti, po kterou dobu je rozpočet u obec. úřadu vyložen k nahlédnutí, nebyla v řízení správním a není ani ve stížnosti předmětem sporu. Stížnost obce brojí proti právnímu názoru nař. rozhodnutí, že obec. rozpočet, resp. návrh rozpočtu k veřejnému nahlédnutí vyložený, nutno považovati podle § 6 odst. 1 zákona č. 329/1921 Sb. za vyhlášku, po příp. za integrující součást vyhlášky o jeho vyložení, a proto pro jeho jazykovou úpravu platí stejný předpis jako pro jiné obecní vyhlášky, tedy v daném případě čl. 81 odst. 3 jaz. nař. Otázku, co je vyhlášení obec. rozpočtu, zodpovídá stížnost zněním § 6 zákona č. 329/1921 Sb. v tom smyslu, že vyhlašuje se nikoli rozpočet, nýbrž doba vyložení rozpočtu, a rozpočet je toliko podnětem k vyhlášce. Na důkaz správnosti tohoto názoru stížnost se dovolává toho, že jinak všecky obce s českou nebo slovenskou jednací řečí, bydlí-li v nich 20% německých nebo uherských státních příslušníků, musily by dělati rozpočet dvoujazyčně (čl. 81 odst. 3 jaz. nař.), což se neděje. Kdyby prý jaz. nař. chtělo zavésti sdělávání rozpočtu obec. jinak než v jednacím jazyku obce, bylo by to výslovně stanovilo. Proti názoru žal. úřadu dle stížnosti mluví dále předpis § 6 cit. zákona č. 329/1921 Sb., že připravovati rozpočet má starosta obce, který — nehledě k ustanovení čl. 73 jaz. nař. — vedle jednacího jazyku obce nemusí znáti jazyk státní, a přípravu rozpočtu nemůže přenésti na jinou osobu státního jazyka znalou.
Ježto pak jednacím jazykem je jazyk, v němž se konají všechna vnější a vnitřní úřední jednání obce, pokud nařízením nejsou zvláště upravena, a rozpočet je výsledkem takového vnitřního úředního jednání obce, je rozpočet vyhotoviti v jednacím jazyku obce. Na podporu tohoto svého názoru stížnost konečně poukazuje na jednotlivé případy vyložení k veřejnému nahlédnutí, vyskytující se v různých oborech správních, a připomíná neudržitelnost důsledku názoru žal. úřadu, že všecko to, co se k veřejnému nahlédnutí vykládá, by musilo býti vyhotoveno nejen v jazyku jednacím, nýbrž vedle toho i v jazyku jiném, což by znamenalo nesmírné zatížení obce, které zákonem není zamýšleno a hospodářsky je neúnosné.
Stížnosti nelze přisvědčiti.
Dle předeslaného je jádrem sporu otázka, co je vyhláška po rozumu jazykových předpisů (§ 81 odst. 3 jaz. nař.). Stížnost, jak shora uvedeno, zodpovídá si sice na základě § 6 zákona č. 329/1921 Sb. otázku, co je vyhlášení obec. rozpočtu, avšak uvažuje jen obsah vyhlášky v právě cit. zákonném ustanovení předepsané, které rozeznává mezi vyhláškou na straně jedné a vyložením k veřejnému nahlédnutí na straně druhé, neuvažuje však pojem vyhlášky, jejíž jazykovou úpravu stanoví cit. jaz. předpis. Stížnost je na omylu v tom, že vyložení písemností k veřejnému nahlédnutí nelze zahrnovati pod pojem vyhlášek čl. 81 odst. 3 jaz. nař. Podle judikatury nss (Boh. A 10525/33) je právě uvedené ustanovení jaz. nař. všeobecné povahy a týká se veřejných vyhlášek obcí vůbec. Vyhláškou ve smyslu jazykových předpisů (§ 3 odst. 3 jaz. zák., čl. 81 a 35 jaz. nař.), jež obsah pojmu toho zvláště nevystavují, rozuměti je podle obecného významu slova každé oznámení učiněné za tím účelem a takovým způsobem, aby byla dána možnost seznati jeho obsah širšímu kruhu osob a nikoli jen osobám jednotlivě určeným (srov. Boh. A 10849/33). Ježto tím, že obec. rozpočet je podle odst. 1 § 6 cit. zákona č. 329/1921 Sb. u obec. úřadu vyložiti k veřej- nému nahlédnutí, dána je možnost seznání jeho všem voličům a poplatníkům v obci, jde o veřejné vyhlášení ve smyslu jazykových předpisů. Námitka stížnosti, že vyhláškou ve smyslu čl. 81 odst. 3 jaz nař., o nějž jest opřeno nař. rozhodnutí, je jen vyhláška v § 6 zákona č. 329/1921 Sb. předepsaná toho obsahu, že a po kterou dobu je obec. rozpočet vyložen k nahlédnutí, kdežto na vyložení rozpočtu k veřejnému nahlédnutí samo že se uvedený předpis čl. 81 cit. nař. nevztahuje, je proto neodůvodněná (srov. Boh. A 11047/34.).
Stížnost se dále dovolává toho, že dle názoru žal. úřadu by rozpočet musil připravovati dvojjazyčně starosta obce, který nemá povinnost znáti jazyky dva; než právem žal. úřad v odvodním spise podotýká proti tomu, že nař. rozhodnutí jazykovou úpravu předepsalo jen pro exemplář určený k veřejnému nahlédnutí a nikoli pro sestavování rozpočtu, že by pak dvojjazyčné vyhotovení tohoto exempláře bylo závislým na jazykové znalosti starostově, soud nemohl uznati, jako tomu není u příslušné vyhlášky, jejíž jazykovou úpravu st-lka ani nevznesla v tomto směru na spor.
Pokud stížnost, dovolávajíc se ohledů účelnosti a hospodářské únosnosti obce, poukazuje k některým ustanovením obsaženým v jednotlivých jiných oborech právního řádu a významu jejich pro obec s jednací řečí státní, nemohl soud k těmto vývodům přihlížeti, ježto právní povaha případů v nich naznačených může býti jiná, než o kterou jde v tomto sporu.

Citace:

Č. 12553. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 873-875.