Č. 3192.

Státní zaměstnanci: * Okolnost, že ženatý státní zaměstnanec na Slovensku trvale ustanovený byl dosazen na systemisované místo k vlastní žádosti, nevylučuje nárok na přiznání diet dle odst. II. lit. D) č. 2. zásad pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slovensku (usnesení min. rady z 27. července 1920) z titulu vedení dvojí domácnosti.
(Nález ze dne 30. ledna 1924 č. 1459.)
Věc: Eduard H. v Š. (adv. Dr. Rudolf Rábí z Prahy) proti referátu ministerstva školství a národní osvěty v Bratislavě o diety.
Výrok: Naříkané rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost.
Důvody: St-1 byl propustným listem z 10. listopadu 1919 po rozumu § 2 zák. z 10. prosince 1918 č. 64 Sb. propuštěn ze služby ředitele státní měšťanské školy v D. resp. nebyl převzat do čsl služby státní a nebyla mu přiznána pense. Byv vl. referátem školství v B. dne 14. listo- padu 1919 vybídnut, aby si podal žádost za reaktivování a současně za pensionování, zažádal za reaktivaci, kteroužto žádost několikrát opětoval, posléze podáním z 22. listopadu 1921, v němž podotkl, že neovládaje plně státního jazyka, neoddává se naději, že bude ustanoven správcem školy, že však pokládá za možné býti ustanovenu za učitele na školu částečně německou nebo maďarskou.
Po té byl st-1 dekretem žal. úřadu z 1. září 1922 ustanoven »ke své žádosti« s platností od 1. září 1922 za odborného učitele na státní měšťanské škole v Š. s dodatkem, že nemá nároku na náhradu cestovních nákladů.
Jeho žádost za přiznání diet z titulu dvojí domácnosti, ježto přes vtškero namáhání nemůže v novém působišti dostati bytu, do něhož by přestěhoval svou rodinu, zamítl žal. úřad nař. rozhodnutím z důvodu, že st-1 byl jmenován na vlastní žádost.
Rozhoduje o stížnosti, řídil se nss těmito úvahami:
Zásady pro úpravu osobních poměrů státních zaměstnanců na Slovensku, schválené v min. radě z 27. července 1920, zaručují v bodu II. D 2 státním zaměstnancům na Sl. diety z důvodu vedení dvojí domácnosti, t. j. pokud se nemohou pro úřadně zjištěný nedostatek bytů do nového půcobiště nebo místa poblíže přestěhovati, tehdy, byl-li státní zaměstnanec buď na místo pro Sl. systemisované t. j. trvale ustanoven, buď později na takové místo přeložen z moci úřední. V daném případě jde, jak patrno z dosazovacího dekretu, o trvalé ustanovení st-lovo na místo odborného učitele státní školy měšťanské na Sl. a tvrzení žal. úřadu, obsažené teprve v jeho odvodním spisu, že bylo st-li místo propůjčeno jen dočasně, jest zcela libovolné, obsahu dosazovacího dekretu se příčící, neboť neomezuje-li nějakým zřejmým způsobem dekret působnost dosazovaného časově, stalo se dosazení bez takového omezení. Ježto pak svrchu cit. »zásady« přiznávají takovým zaměstnancům diety z titulu vedení dvojí domácnosti nehledíc k tomu, zdali úřad jmenoval je k jejich žádosti či z moci úřední, právem shledává stížnost v zamítacím výroku žal. úřadu nezákonnost, neboť jediný důvod, o nějž úřad své zamítavé rozhodnutí opřel, t. j. že jmenování se stalo k vlastní st-lově žádost', není ve skutečnosti zákonným důvodem pro odepření oněch diet.
Nař. rozhodnutí, jež jest v rozporu se zákonem, slušelo tudíž podle § 7 zák. o ss zrušiti, aniž bylo třeba zabývati se dalším body stížnosti, zejména bodem uplatňujícím, že v daném případě ani nejde o jmenování na vlastní žádost, když st-l k podání žádosti byl úřadně vyzván.

Citace:

č. 3192. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 467-468.