Čís. 17291.Prohlášení žalobcovo o částečném zpětvzetí žaloby učiněné teprve v dovolacím řízení (došlé soudu v den doručení rozsudku odvolacího soudu) nemá vlivu na otázku přípustnosti dovolání.(Rozh. ze dne 5. května 1939, Rv I 1/39.)Podáním ze dne 8. září 1938, opatřeným podpisem právního zástupce, prohlásil žalobce, že se vzdal nároku na zaplacení částky 440 K 10 h a že omezuje proto žalobu na 7000 K s příslušenstvím. Toto podání došlo soudu dne 9. září 1938, t. j. téhož dne, kdy byl doručen stranám rozsudek odvolacího soudu.Nejvyšší soud nevyhověv dovolání uvážil o přípustnosti dovolání se zřetelem na obmezení žaloby na částku 7000 K v důvodech:Žalobcovo oznámení ze dne 8. září 1938 došlo k soudu dne 9. září 1938, tedy téhož dne, kdy byl rozsudek odvolacího soudu doručen oběma stranám. Nemá právního účinku v otázce přípustnosti dovolání. Omezení žaloby není v podstatě nic jiného než částečné zpětvzetí žaloby, jež podle § 237 c. ř. s. je bez odpůrcova svolení dovoleno jen do počátku prvého roku a jestliže se žalovaný k němu nedostavil, také ještě při něm. Zřekne-li se žalobce zároveň svého nároku, může býti žaloba vzata zpět bez přivolení žalovaného až do konce ústního jednání (rozhodnutí č. 16384 Sb. n. s.). Mimo to je podle druhého odstavce § 416 c. ř. s. soud na své rozhodnutí vázán, jakmile byl rozsudek prohlášen, a podle prvního odstavce téhož zákonného předpisu nastává účinnost rozsudku vůči stranám doručením jeho písemného vyhotovení, tedy v souzeném případě dnem 9. září 1938, kteréhož dne právě došlo žalobcovo omezení žaloby k soudu první stolice. Písemné vyhotovení rozsudku je právě základem pro jeho přezkoumání podle opravných prostředků, jakož i pro posouzení rozsahu jeho právní moci a vykonatelnosti a nemůže prohlášení žalobcovo o částečném zpětvzetí žaloby teprve v řízení dovolacíím míti vliv na otázku přípustnosti dovolání.