NPD documents search: Boh. adm., 12 (1930), sv. 1

— Č. 8483 —
Č. 8483.

Závodní výbory: Rozhodčí komise není příslušna rozhodovati o petitu záv. výboru, aby zaměstnavatel byl uznán povinným vrátiti — Č. 8483 —
předsedovi pokutu, která mu byla se mzdy sražena, poněvadž v pracovní době intervenoval v závodní kanceláři.
(Nález ze dne 12. března 1930 č. 4016.)
Věc: Dělnický závodní výbor firmy Zbrojovka inž. J. v P. a Karel V. v P. ,(adv. Dr. Leopold Langer z Prahy) proti rozhodčí komisi podle zák. o záv. výborech v Praze (za zúč. firmu adv. Dr. Vojt. Fifka z Prahy) o činnosti předsedy záv. výboru v době pracovní.
Výrok: Stížnost, pokud je podána Karlem V., se odmítá pro nepřípustnost, pokud je podána záv. výborem, zamítá se pro bezdůvodnost.
Důvody: Záv. výbor dělnický v závodě zúčastněné strany stěžoval si u rozhodčí komise dle zák. o záv. výborech v Praze, že správa závodu uložila předsedovi záv. výboru Karlu V. pokutu 2 Kč za to, že v době pracovní intervenoval v kanceláři záv. správy za tím účelem, aby vyšetřil, proč jednomu ze zaměstnanců nebyla správně vyplacena náhrada mzdy dle § 1154 b) o. z. o. Záv. výbor žádal, aby rozh. komise uznala, že firma jest povinna vrátiti předsedovi záv. výboru 2 Kč, které mu se mzdy strhla, a nečiniti záv. výboru potíže při výkonu jeho funkce. Po provedeném ústním líčení nevyhověla rozh. komise nař. nálezem stížnosti, poněvadž pokuta byla předsedovi záv. výb. uložena v mezích platného prac. řádu, a rozh. komise není příslušnou zkoumati, byla-li stanovena důvodně či nikoliv, ježto tu jde o soukromoprávní nárok. V příčině působení potíží záv. výboru při výkonu jeho funkce shledala rozh. komise hledíc k §§ 3 a 22 zák. o záv. výborech, že v daném případě nejednalo se o nějakou výjimečnou a nevyhnutelnou činnost předsedy záv. výboru, neboť i když jemu samotnému nebyla možná intervence mimo pracovní dobu, mohl tak zajisté učiniti jeho zástupce, totiž místopředseda záv. výboru nebo kterýkoliv jiný člen záv. výboru.
Proti tomuto nálezu podal záv. výbor a jeho předseda Karel V. stížnost ...
Stížnost předsedy záv. výboru musil nss odmítnouti, poněvadž předseda záv. výboru v řízení před rozh. komisí jako strana svým jménem nevystupoval, a je tedy stížnost jeho k tomuto soudu podaná nepřípustná. O stížnosti záv. výboru, který je st-lem legitimovaným, uvážil nss toto:
Stížnost namítá především, že rozh. komise neprávem popřela svou kompetenci. Tato stanovena je v § 26 zák. o záv. výb., dle něhož rozh. komise mimo jiné rozhoduje také ve sporech o rozsahu práv a povinností členů záv. výboru. Pokud tedy v daném případě předmětem sporu byla otázka, zda předseda záv. výboru byl mocí své funkce oprávněn v pracovní době intervenovati jménem záv. výboru ve mzdové záležitosti záv. zaměstnance, byla zajisté rozh. komise dle cit. předpisu příslušnou, aby o této otázce rozhodla. Z téhož předpisu však plyne, že rozh. komise na jeho základě není příslušná rozhodovati o sporných otázkách z pracovního — Č. 8483 —
poměru člena záv. výboru k zaměstnavateli. Avšak otázka, kterou uvedl na spor záv. výbor, když domáhal se u rozh. komise výroku, že zaměstnavatelka je povinna vrátiti předsedovi záv. výboru pokutu jemu se mzdy ztrženou, je právě spornou otázkou z pracovního poměru. Neboť spor o to, zda zaměstnavatel je oprávněn sraziti svému zaměstnanci určitou částku se mzdy jako pokutu, je sporem ze soukromo-právního poměru pracovního, jenž zůstává poměrem soukromoprávním, třebaže jde o člena záv. výboru a třebaže při posouzení právních povin- ností z tohoto poměru plynoucích není bez právního významu okolnost, že dotčený zaměstnanec má určité povinnosti jako člen záv. výboru. Z toho plyne, že odmítla-li rozhodčí komise rozhodnouti o prvém petitu, učinila tak právem.
Proti druhému výroku namítá stížnost, že šlo o činnost nevyhnutelně nutnou, poněvadž po pracovní době nebylo již možno intervenci předsevzíti, neboť v kanceláři závodní se v té době již neúřadovalo. Žal. úřad nevycházel z předpokladu, že intervence záv. výboru téhož dne nebyla nevyhnutelná, naopak nevyhnutelnost její mlčky připustil. Bylo proto možno pomlčeti o vývodech, jimiž zčastněná strana snaží se dokázati, že intervence ona mohla býti provedena až následujícího dne všedního po ukončení prac. doby. Rovněž lze pomlčeti o vývodech zúčastněné strany, že intervence předsedy záv. výboru byla předčasná, ježto prý dotčený zaměstnanec podle prac. řádu měl dříve osobně domáhati se doplacení mzdy a teprve, kdyby mu vyhověno nebylo, měl obrátiti se na záv. výbor. Neboť tyto vývody směřují vlastně proti nař. rozhodnutí, jež nss může zásadně zkoumati jen ke stížnosti proti němu podané a v jejích mezích, nikoli však i k vývodům strany zúčastněné.
Nař. rozhodnutí založeno jest na předpokladu, že intervencí, o niž šlo, mohl onoho dne po pracovní době provésti i jiný člen záv. výboru, když předseda jeho po skončení práce jinak byl zaměstnán. Stížnost proti tomu nenamítá, že výkon, o který šlo, byl výlučně vyhražen předsedovi záv. výboru a nemohl proto býti předsevzat jiným členem záv. výboru, nýbrž namítá toliko, že ani předseda ani jiný člen záv. výboru nemohl v uvedený den po skončení pracovní doby intervenovati v závodní kanceláři, poněvadž byla sobota a v sobotu po prac. době ani v kanceláři se neúřaduje. Avšak tuto okolnost záv. výbor v řízení před rozh. komisí neuplatnil, neboť podle protokolu o řízení tomto sepsaného záv. výbor netvrdil, že dotčenou intervenci nebylo možno onoho dne uskutečniti po prac. době pro překážku tkvějící v organisaci práce závodu, nýbrž namítal jen, že předseda záv, výboru nemohl pro překážku v jeho osobě nastalou po prac. době intervenovati, poněvadž musil toho dne jíti do kursu. Jestliže však záv. výbor neuplatnil ve správním řízení okolnost, že po prac. době nebylo možno záv. výboru intervenovati. poněvadž kanceláře toho dne byly již zavřeny, nemůže ji uplatňovati teprve ve stížnosti před nss. Uvedenou okolnost měl st-1 již v řízení namítnouti a to tím spíše, když podle nepopřeného zjištění nař. rozhodnutí procesní odpůrce záv. výboru t. zv. správa závodu při úst. líčení před rozhodčí komisí výslovně uvedla, že v případě zaneprázdnění předsedy mohl intervenovati jeho zástupce.

Citace:

č. 8483. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1931, svazek/ročník 12/1, s. 503-505.