NPD documents search: Právník, 69 (1930) - Každá mimořádná soulož jest podle § 505 tr. z. smilstvem.

Praktické případy..

Každá mimomanželská soulož jest podle § 505 tr. z. smilstvem a proto zneucťuje a je lhostejno, nazírá-li na to nějaká vrstva lidské společnosti jinak. — Zneuctěním ženy zmenšuje se její možnost se provdati. Zmenšuje-li se tím i možnost lépe se zaopatřiti či utrpí-li tím hmotnou škodu, jest otázkou, již možno zodpověděti, srovnají-li se hospodářské poměry, ve kterých zneuctěná je, s poměry, do kterých mohla sňatkem přijití.
Procesní i odvolací soud vyhověly žalobní žádosti o náhradu škody, kterou žalobkyně utrpěla tím, že žalovaný ji pod slibem manželství svedl, slibu však nesplnil, ji tedy zneuctil a tím zmenšil její vyhlídky na sňatek a lepší zaopatření.
Nejvyšší soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil procesnímu soudu k dalšímu jednání a novému rozhodnutí.
Důvody: Žalovaný dovolává se z rozhodnutí odvolacího soudu pro nesprávné právní posouzení. Pokud je spatřuje v tom, že nebyl vzat zřetel na prostředí, v němž žalobkyně žije, jinak by prý musilo býti uznáno, že žalobkyně neutrpěla konkubinatem se žalovaným na dobrém jméně a cti, není dovolání opodstatněno. Nehledíc k tomu, že tvrzené nynější mravy a názory obyvatelstva v kraji žalobkynině nebyly ničím osvědčeny, tím méně zjištěny, nejsou pro posouzení, zda se žalovaný dopustil na žalobkyni přestupku podle § 506 tr. z. rozhodnými mravy a názory určité vrstvy obyvatelstva, nýbrž předpisy zákona. Podle zákona jest každá soulož mimo manželství smilstvem a zbavuje osobu ženského pohlaví její ženské cti. Nenapadnutým zjištěním nižších soudů, že žalovaný svedl žalobkyni k mimomanželským pohlavním stykům slibem, že se s ní ožení, jakmile pominou překážky bránící prozatím sňatku, že žalobkyně byla do té doby v pohlavním životě bez úhony, a že žalovaný oženil se s jinou ženou, byla vzhledem k tomu, že žalovaný se ani nepokusil ospravedlniti porušení manželského slibu, skutková podstata trestního jednání podle § 506 tr. z. prokázána.
Podle § 1328 obč. zák. jest žalovaný povinen nahraditi žalobkyni veškerou utrpěnou hmotnou škodu i ušlý zisk, není jí však povinen peněžitou náhradou za porušení ideálních statků, tedy ani za příkoří způsobené porušením ženské cti. Že k náhradě hmotné škody náleží také odškodnění za znemožnění lepšího zaopatření novým sňatkem, bylo nižšími soudy správně uznáno, neboť i tu jde o škodu hmotnou. Zjištění, že styky se žalovaným utrpěla možnost žalobkyně se znova provdat, jest zjištěním skutkovým, jež nepodléhá přezkumu dovolacího soudu a nebylo ani napadeno. Mylné jest však rozhodnutí nižších soudů potud, pokud předpokládají, že každé zmenšení možnosti nového sňatku má za následek také zmenšení možnosti lepšího zaopatření a tedy hmotnou škodu. Nový sňatek nemusí znamenati zlepšení hospodářského stavu svedené ženy, naopak může míti za následek i jeho zhoršení. Tak zvláště u vdovy, požívá-li vdovského zaopatření nebo jiných výhod, které ztratí provdáním. Otázku, zda vdova zmenšením možnosti nového sňatku trpí také hmotnou škodou, dlužno proto posuzovati samostatně pro každý jednotlivý případ. V souzeném případě nutno uvážiti, že žalobkyně jest vdovou již od roku 1914, že při seznámení se se žalovaným v roce 1925 byla již 41 let stará a matkou pěti již odrostlých dětí, že jako vdova po padlém vojínu snad měla a má nárok na doživotní vdovskou rentu, již by ztratila novým sňatkem, a že snad by jí hrozila i ztráta trafiky, jíž se nyní živí. Její prohlášení při líčení dne 17. února 1928, že nyní nemá úmyslu se provdat, potřebuje pro posouzení, zda nový sňatek byl by pro ni hospodářskou výhodou či újmou, bližšího vysvětlení, jelikož ani první soud nevzal tyto otázky dosud na přetřes a neučinil potřebných zjištění, bylo podle § 510 c. ř. s. uznati, jak se stalo.
Rozhodnutí nejvyššího soudu ze dne 4. dubna 1930 Rv II468/29.
Karel Jelínek.

Citace:

Každá mimořádná soulož jest podle § 505 tr. z. smilstvem.. Právník. Časopis věnovaný vědě právní i státní. Praha: Právnická jednota v Praze, 1930, svazek/ročník 69, číslo/sešit 10, s. 338-339.