Č. 432.

Řízení správní: Význam nesprávného presentata.
(Nález ze dne 1. června 1920 č. 4918.)
Prejudikatura: nál. č. 19 a 429. Věc: Jana Friedová na Král. Vinohradech adv. Dr. E. Fanta z Prahy) proti společnému bytovému úřadu v Praze stran zabrání bytu.
Výrok: Stížnost zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Naříkaným rozhodnutím zamítnut byl odpor stěžovatelčin proti zabrání bytu jejího bytovým úřadem na Král. Vinohradech jako opožděný, poněvadž zabírací výměr byl prý doručen 28. ledna 1920, odpor pak podán 13. února 1920, tudíž po uplynutí zákonné 8denní lhůty.
Nejvyšší správní soud zamítl stížnost jako bezdůvodnou, uváživ toto:
Správní spisy vykazují skutečně, že odpor, o nějž jde, opatřen jest razítkem bytového úřadu, že došel ho odpor dne 13. února 1920. Toto úřední potvrzení jest plným důkazem o dnu podání, dokud nebude něco jiného prokázáno. Vycházel-li podle toho žalovaný úřad ze skutečnosti, že odpor podán byl až 13. února 1920, tedy vzhledem k doručení usnesení, jemuž odporováno, opožděně, nelze shledati, že by skutková podstata naříkaného rozhodnutí byla v rozporu se spisy a rozhodnutí samo se příčilo zákonu.
Prokazuje-li stěžovatelka ve stížnosti k nejvyššímu správnímu soudu podací rubrikou, že odpor podán byl v jiný den, nemůže tento soud k této pro správní řízení nové okolnosti hleděti (§ 6, odst. 1 zákona ze dne 22. října 1875 čís. 36 ř. z. z r. 1876). Avšak skutková okolnost tato může ovšem skýtati straně podstatný důvod, aby se domáhala obnovy řízení správního a meritorního přezkoumání podaného odporu.
Z těchto důvodů bylo stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 432. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství, 1921, svazek/ročník 2, s. 357-358.