Č. 3240.

Mimořádná opatření: Je nezákonné, odepře-li úřad úřední úschovu a označení předválečných rent rakouských v tuzemsku se nalézajících podle zák. č. 124/1921 a nař. č. 151/1921 z toho důvodu, že jejich vlastník — tuzemský státní občan — bydlí v cizině.
(Nález ze dne 14. února 1924 č. 22675/23.)
Věc: Matylda F. v Berlíně (adv. Dr. Rich. Singer z Prahy) proti ministerstvu financí o úschovu rakouských rent.
Výrok: Naříkané rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Anglo-československá banka v Praze předložila dne 15. prosince 1922 min. financí seznamy rent převezených z Vídně z vlastního kumulativního depotu na základě depositní úmluvy, a žádala o jich úřední úschovu a označení. Mezi rentami těmi bylo za 64900 K rak. kor. renty I. em., 14000 zl. 4.2% papírové rak. renty a 15000 K rak. kor. renty, náležejících st-lce. Zároveň předložila banka domovský list dto Praha 14. listopadu 1922, dle něhož st-lka má domovské právo v Praze. Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad, že nelze povoliti úřední úschovu st-lčiných rent, poněvadž st-lka bydlí v cizině.
Stížnost do tohoto výroku podanou shledal nss důvodnou.
§em 1 zák. z 18. března 1921 č. 124 Sb. byla vláda zmocněna, aby k přípravě provedení čl. 203 mírové smlouvy salntgermainské zjistila titry předválečného dluhu bývalého státu rakouského, které jsou na území republiky čsl., anebo které jsou dosud uloženy v cizině, mimo toto území, jsou však majetkem příslušníků čsl.
§em 2 téhož zák. byla vláda zmocněna, aby za tímto účelem nařídila složení titrů do úřední úschovy.
Podle nař. vlády ze 7. dubna 1921 č. 151 Sb. a to § 1 lit. b) měly býti do 15. května 1921 zjištěny a seznamenány titry předválečného, nezajištěného státního dluhu rakousko-uherského, které jsou majetkem příslušníků čsl. a jsou mimo území čsl. republiky.
Tyto dosud mimo území to uložené, podle § 1 lit. b) seznamenané dluhopisy měly býti podle § 2 téhož nař. složeny do úřední úschovy do 8 dnů po převozu jich do čsl. republiky.
Ani zákon, ani nařízení nestanoví, že by příslušník republiky čsl., jehož majetkem jsou zmíněné dluhopisy, musil míti bydliště na území republiky té. Opačný názor žal. úřadu nemá tedy opory v zákoně.
Jelikož žal. úřad státního občanství st-lčina nepopřel a ani netvrdí, že by zde nebylo ostatních podmínek zmíněnými předpisy předpokládaných, nýbrž opřel svůj zamítavý výrok pouze o uvedený svrchu důvod, který však zák. neodpovídá, bylo výrok ten zrušiti podle § 7 zák. o ss jako nezákonitý.

Citace:

č. 3240. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/1, s. 569-570.