NPD documents search: Váž. tr., 19 (1937)

Č. 10363.

Samospráva obecní: I. Obec je oprávněna zřizovati fondy na krytí budoucích potřeb obecních, ať již k určitému účelu má býti použito celého fondu nebo jen výnosu jeho. — II. I mimořádné výdaje obecní mohou býti hraženy výdaji řádnými.
(Nález ze dne 20. února 1933 č. 3440/31.) Prejudikatura: Boh. A 7587/28.
Věc: Firma J. S. a spol. v S. proti zemskému výboru v Brně o úpravu rozpočtu obce S. na rok 1928 a 1929.
Výrok: Stížnost se zamítá pro bezdůvodnost.
Důvody: Obecní zastupitelstvo v S. zařadilo do obecního rozpočtu v mimořádné potřebě jako fond pro budoucí stavbu školy v r. 1928 po- ložku 50.000 Kč a v r. 1929 položku 30.000 Kč.
Odvolání stěžující si firmy zamítl v instančním pořadí zemský výbor v Brně nař. rozhodnutími v podstatě z těchto důvodů: Obecní zřízení nezmiňuje se o obecních fondech, ale obecní fin. novela připouští v § 19 odst. 2, aby ze všeobecného jmění obecního, které by jinak musilo podle odst. 1 cit. § sloužiti k úhradě všeobecných výdajů obecních, byla určitá část vyloučena a věnována k zvláštním účelům, totiž k hrazení výdajů při věnování ustanovených. Zákon nařizuje, aby takové účelové jmění bylo svému účelu zachováno, a uznává i v jiných ustanoveních (§ 8 odst. 2, § 16 odst. 1, § 22 odst. 1 a § 23 odst. 1) obecní fond za řádnou instituci obecního hospodaření; v § 21 dokonce nařizuje zřízení zvláštního fondu pořizovacího. Nezřizuje-li se fond z majetku, jejž má obec k disposici, může býti do rozpočtu vložena náležitá úhrada. Není námitek, aby fond pro stavbu školy byl dotován z přirážek, které jsou součástí rozpočtové úhrady běžného roku. Chce-li si obec opatřiti prostředky k úhradě budoucích výdajů, může ovšem voliti mezi úhradou zřízením fondu, při čemž se každoročně do rozpočtu zařaďuje určitá částka, nebo výpůjčkou, která se zařadí do rozpočtu v plné výši teprve v roce, kdy výdaj nastane. Závisí to na účelnosti a hospodárnosti. Ježto nutnost stavby obecné školy není popřena a náklad na stavbu včetně stavebního místa bude činiti 1200000 Kč, musila by obec, kdyby chtěla si opatřiti úhradu teprve v roce skutečné stavby budovy, učiniti tak výpůjčkou, jejíž úrok a úmor by obec tak zatížily, že by nestačila krýti potřebu v rámci přípustných přirážek, nýbrž byla po zavedení všech přípustných dávek a poplatků pravděpodobně odkázána na příděl z vyrovnacího fondu. Zařádění určitých částek do rozpočtu v několika obdobích před skutečnou stavbou školy dovoluje obci hospodařiti v rámci přípustných přirážek a jest pro obec účelnějším a hospodárnějším. Námitka, že nebyly opatřeny způsobilé stavební plány a řádný předběžný rozpočet nákladů, jest předčasná, poněvadž ji bude možno uplatniti teprve, až se přikročí k faktické stavbě školy. K námitce, že rozpočty obcí soběstačných a obcí odkázaných na vyrovnávací fond musí býti sdělávány podle stejných zásad, poukázal žal. úřad na četná ustanovení zák. č. 77/27, z nichž plyne rozdíl mezi oběma druhy obcí (zejména při zavedení obecních dávek a poplatků).
O shodně provedených stížnostech, jež podány byly do obou nař. rozhodnutí pro nezákonnost, uvážil nss:
Z vývodů stížnosti je zřejmo, že st-lka vidí nezákonnost nař. rozhodnutí jediné v tom, že žal. úřad, zamítnuv odvolání st-lčina do zařáděni položek 50000 Kč a 30000 Kč pro fond na stavbu školy do rozpočtu obce S. v letech 1928 a 1929, uznal za přípustno, aby obec pro zamýšlený budoucí výdaj zřídila fond, dotovaný z výnosu obecních přirážek. Názoru stížnostmi hájenému nemohl nss dáti za pravdu. Otázku přípustnosti zřízení fondu na krytí budoucích potřeb obecních řešil nss již v nál. Boh. A 7587/28 a dospěl v něm k závěru, že obec za nynějšího právního stavu může zřizovati fondy, ať již se má k určitému účelu použíti jen výnosu jmění, kdežto podstata má bytí zachována, či má-li (jak to má na mysli § 21 zák. č. 329/21) celé jmění bytí vynaloženo na dotyčné účely. Důvodů, uvedených v tomto nálezu, použil žal. úřad k odůvodnění svých obou rozhodnutí.
Stížnosti vůči těmto důvodům poukazují předem na to, že ze znění § 4 zák. č. 329/21 jde najevo, že zákonodárce vydáními, o nichž jest sestaviti rozpočet, rozumí jen ona vydání, která se v rozpočtovém roce uskutečni, nikoli však thesauraci pro příští dobu. Výtka ta není důvodná. Stanoví-li § 4, že výdaje rozpočtu řádného obsahují též pravděpodobně očekávané, opakující se výdaje nutné k pravidelnému plnění úkolů obci zákonem nebo jinak uložených nebo do činnosti její ve všeobecném veřejném zájmu spadajících a že výdaje mimořádného rozpočtu obsahují pravděpodobně očekávané výdaje nahodilé neb dočasné, jmenovitě výdaje k nabytí nového a k trvalému zvýšení hodnoty dosavadního majetku obecního, neplyne z toho, že by náklad pro tyto účely potřebný neměl býti opatřen jeho rozložením na několik rozpočtových období, předcházejících skutečnému provedení účelu. Záleží jen na tom, jde-li o účel, náležející k pravidelnému plnění úkolů obci uložených, resp. o účel, který způsobí obci k jeho splnění povinné dočasný výdaj. Že by tento předpoklad nebyl dán, stížnost netvrdí a o prostou thesauraci, která by sama sobě byla účelem, vzhledem k určení výdajových položek nejde.
Bezdůvodnou jest i další námitka, že z ustanovení § 5 cit. zák. ve spojení s § 3 téhož zák. jde najevo, že mimořádné výdaje nesmějí býti hrazeny řádnými příjmy. Kdyby se totiž mimořádná vydání vůbec nesměla krýti řádnými příjmy, pak by v případech, ve kterých jsou všechna řádná vydání uhrazena řádnými příjmy, nutně musilo dojiti k tomu, co stížnosti právě potírají, totiž že by se přebytek řádných příjmů musil thesaurovati.
Konečně nelze přisvědčiti ani námitce stížností, že tvoření nových fondů je nepřípustné proto, že § 8 odst. 2, § 16 odst. 1 a § 19 odst. 2 zák. č. 329/21 mají na zřeteli jen fondy již existující na počátku rozpočtového období. Tento úsudek je pochybený už proto, že tyto fondy přece musely být někdy založeny, což by podle názoru stížností vůbec bylo nemožno.
Není-li proto zásadních překážek zařaďovati do rozpočtu jako výdaje řádné položky sloužící k opatření obecních fondů, jest otázkou účelnosti, rozhodne-li se obec nashromážditi účelové jmění, dříve než přikročí k provádění určitého úkolu, či rozhodne-li se opatřiti úhradu teprve, když přikročí k uskutečnění zamýšleného úkolu. Zodpovědění této otázky závisí v prvé řadě na stavu obecních financí. Jestliže pak žal. úřad, zabývaje se otázkou účelnosti zřízení dotyčného fondu, dospěl k závěru, že zřízení jeho a v důsledku toho zařádění vytýkaných položek do rozpočtů jest v daném případě pro obec účelnějším a hospodárnějším, a st-lka proti tomuto výroku vůbec námitek neformuluje, nebylo možno shledati nař. rozhodnutí nezákonnými.

Citace:

č. 10363. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr., V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 515-517.