NPD documents search: Váž. civ., 18 (1936)

Čís. 1467.

Sporu o zvýšení právoplatně přisouzeného důchodu pro podstatnou změnu v poměrech nelze čeliti obranou rozepře právoplatně rozsouzené.
(Rozh. ze dne 7. února 1922, R I 92/22.)
Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. května 1915 byl žalovaný uznán povinným, platiti žalobcům měsíčních 300 pokud se týče 200 K, ježto jeho zaviněním byla usmrcena manželka pokud se týče matka žalobců (§ 1327 obč. zák.). V roce 1921 domáhali se žalobci zvýšení měsíčního důchodu na 700 pokud se týče 550 K měsíčně, ježto vzhledem k pokleslé hodnotě peněz se změnily základy rozhodné pro vyměření důchodu. Proti žalobě vznesl žalovaný námitku právoplatně rozsouzené rozepře, již soud prvé stolice vyhověl a žalobu odmítl. Rekursní soud námitku tu zamítl. Důvody: Pokud určují výroky soudcovského míru (výši) výživného nebo důchodu do budoucna, je přirozeným důsledkem jich materielního podkladu, že nemohou bezvýjimečně nabýti právní moci ve smyslu § 411 c. ř. s. Vždyť jsou v podstatě založeny na konkrétních poměrech změnám podléhajících a skutečnostech v době projednání sporu zjištěných, takže důsledně trvati mohou jen potud, pokud se tyto poměry a skutečnosti podstatně nezmění. Stane-li se tak a nemá-li býti účel výživného nebo důchodu zmařen nebo zneužit, pak musí obě sporné strany míti právo domáhati se na soudě, aby vzhledem na dokázané změněné podmínky nároku důchod zvýšil, pokud se týče snížil. Tvrdí-li tedy žalobci, že následkem války byly pro spor rozhodné poměry značně změněny, a sice zvýšením mezd dělnických, znehodnocením valuty a stoupnutím cen všech životních potřeb, opírajíce o tyto skutečnosti nynější svůj nárok, neprávem namítá žalovaný, že tato věc je právoplatně rozsouzena.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Rekurs není oprávněn. Dovolací soud sdílí úplně názor soudu rekursního ze zcela případných důvodů, které pro své rozhodnutí uvádí. V tomto případě jde ovšem o náhradu škody, jež byla oprávněným přiřknuta z příčiny usmrcení Marie K-ové, manželky a matky žalobců ve smyslu § 1327 obč. zák. ve způsobu důchodů. V tomto nově zahájeném sporu jde však o zvýšení těchto důchodů, jichž se žalobci domáhají tvrdíce, že od doby rozsudků dřívějších změnily se skutkové poměry dle jejich mínění pro výměru důchodů rozhodné tak podstatnou měrou, že odůvodňují jejich nárok na zvýšení důchodů těch. Námitka věci rozsouzené předpokládá totožnost stran i totožnost nároků; totožnost stran ovšem v tomto případě tu jest, naproti tomu však nelze tento nově uplatněný nárok pokládati za totožný s nárokem, který shora dotčenými rozsudky byl již právoplatně rozhodnut, neboť nárok tento opodstatňován jest jiným skutkovým podkladem, který teprve v tomto sporu má býti zjištěn a na základě něho rozhodnuto, zda a pokud tento nový žalobní nárok vzhledem na význam a dosah před- chozích rozsudků a vzhledem na tvrzenou změnu skutkových poměrů, která dle tvrzení žalobců od té doby nastala, dle práva odůvodněn jest.

Citace:

č. 1467. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 124-125.