Čís. 13110.


Z toho, že prodatel vzal na sebe povinnost hraditi náklad na dopravu zboží do místa určení, nelze ještě souditi, že jest toto místo pro něho místem plnění.
Pro otázku, zda šlo o obchod distanční, nerozhoduje, kde se stalo právnické odevzdání zboží, nýbrž rozhoduje, že bylo zboží podle ujednání
spolupůsobením třetí osoby (dráhy) odesláno prodatelem kupiteli a takto převedeno z moci prodatele do moci kupitele. Lhostejno, že doprava se dála na účet prodatele.
Odevzdav zboží dráze k dopravě, neodpovídá prodatel kupiteli za to, že bylo zboží za dopravy zaměněno.

(Rozh. ze dne 15. prosince 1933, Rv I 659/32.)
Žalobce, František B., majitel usedlosti v Dvořišti, domáhal se na žalovaném Václavu J-ovi, majiteli tírny lnu a obchodníku lnem v Teplici nad Metují, zaplacení za dodaný len. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dovolatel nemá pravdu, tvrdě, že pro dodávku třetího vagonu lnu byla splništěm stanice Pacov a že rozhodným pro rozsouzení sporu byl stav lnu v okamžiku jeho dodání do Pacova a že stihá B-a břímě prů¬ vodní, by stav ten prokázal. O místu splnění rozhoduje předně smlouva nebo povaha právního jednání (čl. 324 obch. zák.). Z toho, že prodávající na se vzal povinnost hraditi náklad spojený s dopravou zboží do místa určení (franco stanice Pacov), nelze ještě souditi, že jest toto místo pro něho místem plnění (čl. 345 třetí odstavec obch. zák.). Jinak platí pravidlo, že dlužník musí plniti v místě, kde měl v čase ujednání svůj závod, pokud se týče své bydliště (čl. 324 druhý odstavec obch. zák.). Poněvadž B. měl v čase uzavření kupní smlouvy o lnu bydliště ve Dvořišti, stanice Obrataň a ujednáno bylo, že »co se do vagonu nevejde zbytek franko vagon nádraží Pacov«, bylo proň. místem plnění Dvořiště, odkudž měl len dodati na svůj náklad do Obrataně, pokud se týče zbytek do Pacova. František B. splnil úplně svou smluvní povinnost tím, že naložil zboží v ujednané kvalitě do železničního vagonu v Obratani. Místem určení (Bestimmungsort) byl Horní Adršpach, kde měl Václav J. podle čl. 347 obch. zák. povinnost zboží ihned zkoušeti, seznané vady vytýkati a projeviti, že len nepřijímá na splnění smlouvy, nýbrž jej dává Františku B-ovi k disposici. Poněvadž měl František B. len poslati z Dvořiště do Horního Adršpachu, pokud se týče Pacova, šlo o obchod distanční po rozumu čl. 347 obch. zák., aniž na tom záleží, že kupní smlouva byla ujednána ve Dvořišti a že kupující Václav J. len ve Dvořišti ohledal a jej na jakost zkoušel, učiniv zkoušku namátkou (Stichprobenweise), neboť nerozhoduje, kde se stalo právnické odevzdání zboží, nýbrž rozhoduje, že bylo zboží podle ujednání spolupůsobením třetí osoby (dráhy) odesláno prodatelem Františkem B-em kupiteli a takto převedeno z moci žalobcovy do moci žalovaného. Lhostejno jest též, že doprava se dála na účet Františka B-a (rozh. 10307 sb. n. s.) do Pacova, neboť odevzdání zboží Václavu J-ovi se stalo odevzdáním dráze v Obratani a stala-li se se zbožím nějaká změna nebo záměna za železniční dopravy z Obrataň do Pacova a Horního Adršpachu, šla na vrub J-ův, jenž nesl nebezpečí zkázy, ztráty nebo zhoršení věci za železniční dopravy, jakož i při manipulaci Julia G-a v Pacově.
Citace:
Čís. 13110. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 644-645.