NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

Č. 4114.

Živnostenské právo: I. Živnostenská provozovna může býti schválena, třebas je pro sousedstvo spojena s určitými závadami, pokud závady ty nepřesahují míru přípustnou. — II. Živnostenský úřad nemůže v řízení o schválení provozovny odkázati souseda na pořad práva soukromého s námitkami opírajícími se o ochranu, kterou sousedu poskytuje právo živnostenské.
(Nález ze dne 15. listopadu 1924 č. 19608).
Věc: Kunibert G. proti ministerstvu obchodu o schválení lomu.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušuje se pro nezákonnost.
Důvody: Antonie S. v Z. podala městské radě v Z. žádost o povolení, aby mohla na svém pozemku v D. lámati kámen za účelem získání cesty k svému domu a prodeje nalámaného kamene městské obci Z.
V řízení, jež městská rada o této žádosti zavedla, namítal st-l, že sousední ovocná zahrada jeho, vzdálená na některých místech pouze 5 m od lomu, bude trpěti úlomky kamenů odletujícími při trhání skály a otřesy vzduchu při odstřelování kamene, a že jeho majetek bude znehodnocen, ježto část zahrady při silnici ležící je místem stavebním, a pro blízkost lomu nebude více moci býti použita pro stavbu. Dále namítal st-l, že ohroženy budou osoby v jeho zahradě pracující a osoby přicházející do jeho klempířského závodu v sousedství lomu. Komise neshledala tyto námitky důvodnými a navrhla schválení lomu za určitých modalit.
Městská rada udělila výměrem z 2. července 1923 žádané schválení za podmínek komisí navržených a uvědomila o tom st-lku i st-le.
Tento podal z rozhodnutí městské rady odvolání namítaje, že on i jeho rodina jsou úlomky kamenů ohrožováni, stromy v jeho zahradě že jsou jimi ničeny a že silné otřesy vzduchové při trhání skály poškozují květ stromů a hubí včelstva jeho, a že vůbec majetek jeho jest provozováním lomu znehodnocen. Zsp zrušila na to výnosem z 8. října 1923 rozhodnutí prvé stolice, uznavši, že námitky st-lem přednesené jsou pravdivé, ježto st-l byl by provozováním, ne-li ohrožován, tedy jistě obtěžován v míře nepřístupné, a poněvadž tomuto obtěžování nelze spolehlivě čeliti předepsáním provozovacích podmínek.
Proti odepření konsensu podala žadatelka odvolání k min. obch., jež nař. rozhodnutím odvolání vyhovělo a zrušivši rozhodnutí zsp-é, doplnilo výměr prvé stolice ještě podmínkami, že odstřelování kamene smí se díti pouze mezi 4. a 7. hodinou ranní, a že k odstřelování smí býti používáno výhradně jenom bezpečnostních výbušin, a vyhradilo živn. úřadu stanovení ještě dalších podmínek pro ten případ, že by pro sousedstvo nastaly závady se stanoviska živn. policie nepřípustné. V důvodech svého rozhodnutí uvedlo min., že v tomto případě jde o znovuzahájení práce v lomu, v němž svého času již se pracovalo, a že práce prováděna má býti pouze se 2—3 dělníky, čemuž nasvědčuje zejména okolnost, že dle návrhu žadatelky má odstřelování kamene díti se pouze v časných hodinách ranních. Lom leží 40—50 m od silnice a pěšinka kolem něho vedoucí jest velmi málo frekventována. Soused G., jehož dílna jest vzdálena 10 m od projektovaného lomu sám udává, že nejčilejší frekevence jest od 9 hodin dopoledne a od 3 do 5 hodin odpoledne.
Z toho patrno, že za dodržování předepsaných podmínek obtěžování nebude dosahovati takové míry, která by odůvodňovala odepření konsensu. Pokud se týče eventuelní škody na stromech a znehodnocení pozemku odkázalo min. st-le na pořad práva soukromého.
O stížnosti uvážil nss takto: — —
Stížnost se obrací proti vyřízení námitek st-lových, jimiž tento v řízení správním vytýkal:
1) že padajícími kameny ohrožena bude chůze na veřejných komunikacích,
2. že pobyt osob zaměstnaných v zahradě st-lově bude ohrožován,
3. že ničeny budou stromy a včely v jeho zahradě,
4. že bude znehodnocen jeho majetek, ježto nebude moci část zahrady použíti za místo stavební.
Námitku prvou zamítl úřad z toho důvodu, že silnice jest značně vzdálená a frekvence na pěšině nepatrná, takže při dodržování stanovených podmínek nelze vzhledem k malému rozsahu podniku obávati se obtěžování, jež by odůvodňovalo odepření konsensu.
Námitky, jež proti tomuto výroku st-l uplatňuje, jsou nepřípustné, ježto st-l jako strana soukromá není legitimován k námitce, že zamýšlenou provozovnou rušena bude frekvence na veřejných komunikacích, třeba sám také komunikací těch užíval, a mimo to zmíněná výtka přednesena byla teprve v rekursu k druhé stolici a nikoliv nejpozději při komisi samé (§ 29 živn. řádu), takže jest opožděná.
Námitkou druhou úřad sice výslovně se nezabývá, poněvadž však žádané schválení lomu přes to uděluje, je patrno, že také tuto námitku zamítá.
Za účelem posouzení, zda učinil tak právem, nutno uvážiti toto:
Bohuslav, Nálezy správní VI. 130 Předpisy třetí hlavy živn. řádu není stanoveno, že provozovna, aby mohla dosáhnouti úředního schválení, musí býti prosta všech závad v ohledu zdravotním, bezpečnostním, požárním atd., jak se domnívá stížnost. I provozovna, jež jest spojena pro sousedstvo s určitými závadami, které nelze stanovením vhodných podmínek úplně odstraniti, může býti schválena, nepřesahují-li závady ty míru přípustnou. Za účelem vyšetření této míry má úřad uvažovati, zda prospěch vzcházející pro veřejnost z provozování podniku vyváží závady, jež vznikají pro sousedy, a má rozhodnouti se pro udělení konsensu, jestliže odpověď na tuto otázku vyzní kladně, při čemž ovšem jest povinností úřadu, aby stanovením podmínek snížil závady na míru nejmenší.
Z nař. rozhodnutí není patrno, na základě jaké úvahy zamítl úřad také druhou námitku st-lovu, aby bylo lze posouditi, zda postupoval při tom dle zákona. Tento nedostatek odůvodnění tvoří vadu nař. rozhodnutí.
Další dvě námitky (3 a 4) odkázal úřad na pořad práva soukromého, vycházeje patrně z názoru, že proti poškození, případně znehodnocení svého majetku škodlivými účinky provozovny může se soused brániti jediné pořadem práva. Názor ten je mylný, neboť i předpisy III. hlavy živn. řádu poskytují sousedům zvláštní ochranu proti škodlivým účinkům vzcházejícím z provozu podléhajícího schválení dle této hlavy, a to nejen pokud jde o bezpečnost osob, nýbrž i v příčině poškozování nemovitostí, samotných a zařízení na nich se nacházejících.
Opírá-li se soused v řízení o schválení provozovny o tuto ochranu živn. řádem poskytnutou, pak nelze námitky jeho odkazovati na pořad práva soukromého.
Jen tehdy, tvrdil-li by soused, že mu přísluší soukromoprávní nárok vůči žadateli, který provedením projektu byl by porušen, bylo by jeho námitku odkázati na pořad práva soukromého.
Námitkami přednesenými při komisionálním řízení, domáhal se však st-l zřejmě pro svůj majetek jen té ochrany, kterou živn. řád poskytuje sousedu proti škodlivým účinkům provozovny, a neměl proto úřad tuto námitku odkazovati na pořad práva soukromého, nýbrž měl uvážiti, zda tvrzené závady skutečně existují, a pakli ano, zda nepřesahují míru přípustnou, a dle toho měl pak rozhodnouti. Postup ten úřad nezachoval, vycházeje z mylného názoru, že zmíněné námitky vůbec věcně řešiti nemůže. Bylo proto rozhodnutí jeho zrušiti dle § 7 zák. o ss.

Citace:

č. 4114. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 788-790.