NPD documents search: Váž. civ., 11 (1929), sv. 2

Č. 11964.

Samospráva obecní. — Cesty. — Řízení správní: O odvoláních do usnesení obecního zastupitelstva, stanovících povinnost platiti příspěvky podle § 26 ob. fin. nov. na udržování obecních silnic, rozhodují v pořadu stolic okresní a zemský výbor.
(Nález ze dne 7. června 1935 č. 16673/35.)
Prejudikatura: srov. Boh. A 9645/32, 9959/32.
Věc: Firma Václav František P. v T. proti okresnímu úřadu v Duchcově a proti zemskému úřadu v Praze o včasnost opravného prostředku proti předpisu příspěvku na udržování obecních silnic.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušují pro vadnost řízení.
Důvody: Platebním příkazem obce L. z 19. srpna 1931 byly st-li za jeho vápenky v L. za léta 1930 a 1931 na základě zák. č. 329/1921 Sb., § 16 zák. č. 77/1927 Sb. a povolení okr. úřadu v Duchcově ze 13. září 1930 předepsány podíle výše daně pozemkové a výdělkové příspěvky k udržování obecních silnic a cest v celkovém obnose 1728,64 Kč.
Odvolání, které st-l proti tomuto platebnímu rozkazu podal, bylo usnesením obecního zastupitelstva v L. ze 16. října 1931 (rozhodnutí ze 4. prosince 1931) zamítnuto.
Proti tomuto usnesení obecního zastupitelstva podal st-l odvolání, které nař. rozhodnutím okr. úřadu v Duchcově ze 17. října 1932 bylo odmítnuto jako opožděné.
Proti tomuto rozhodnutí, které bylo opatřeno poučením, že se z něho podle čl. 8 zák. č. 125/1927 Sb. nelze dále odvolati, podal st-l 1. jednak stížnost k nss-u, 2. jednak rozklad k okr. úřadu v Duchcově. Rozhodnutím okr. úřadu v Duchcově z 19. listopadu 1932 bylo st-li sděleno, že okr. úřadu z důvodů, které v rozhodnutí tom jsou blíže uvedeny, nelze změniti dřívější rozhodnutí (ze 17. října 1932) a zavésti řízení k rozhodnutí věci in merito.
Z rozhodnutí tohoto, jež bylo opatřeno poučením, že lze proti němu podati během 15 dnů odvolání k zem. úřadu, podal st-l další odvolání, které však bylo nař. rozhodnutím zem. úřadu v Praze ze 6. února 1933 zamítnuto.
Maje rozhodovati o stížnostech podaných jednak proti rozhodnutí okr. úřadu v Duchcově ze 17. října 1932, jednak proti rozhodnutí zem. úřadu v Praze ze 6. února 1933, musil se nss z důvodu zkoumání své vlastní příslušnosti (§ 4 zák. o ss) v prvé řadě z moci úřední zabývati otázkou, které úřady byly v daném případě příslušný rozhodovati. V tomto směru dospěl nss k následujícím závěrům :
Na sporu jest otázka přípustnosti opravného prostředku proti usnesení obecního zastupitelstva o st-lově povinnosti k placení příspěvků na udržování obecních silnic a cest. Právní základ této příspěvkové povinnosti sluší spatřovati v § 26 obec. fin. novely č. 329/1921 Sb. ve znění § 16 zák. č. 77/1927 Sb., o kteréžto předpisy, jak je i ze správních spisů patrno, se opřel také žal. úřad:.
Podle předpisu tohoto (§ 26 odst. 3 zák. č. 329/1921 Sb. ve znění § 16 zák. č. 77/1927 Sb.) mají výše, rozvrh a způsob placení sporných příspěvků býti sjednány dohodou se zájemníky, při čemž za dohodu se pokládá souhlas zájemníkků, na něž by připadly alespoň 2/3 těchto příspěvků, kdežto v případě, že k dohodě nedojde, jest ke stanovení výše, rozvrhu a způsobu placení třeba schválení zem. výboru.
Příspěvky podle § 26 zák. č. 329/1921 Sb. dlužno jak co do způsobu vzniku platební povinnosti, tak i co do řízení rozeznávati od poplatků (§ 28 zák. č. 329/1921 Sb.) a samostatných dávek obecních (§§ 35, 37 a 38 cit. zák.), pro něž vydána byla zvláštní vzorná pravidla vl. nař. č. 143/1922 Sb. a 15/1928 Sb. (srov. i §§ 43 a 44 zák. č. 329/1921 Sb.). Příspěvky ve smyslu § 26 zák. č. 329/21 Sb. jsou podle § 24 cit. zák. určeny ke krytí výdajů obecních, pokud jiné obecní příjmy k úhradě té nestačí. Mají tedy usnesení obecního zastupitelstva, jimiž se povinnost k placení příspěvků takových stanoví, zásadně povahu usnesení o úhradě obecních výdajů, tedy povahu usnesení rozpočtových. Podle § 40 odst. 1 zák. č. 329/1921 Sb. platí pak pro schůze obecního zastupitelstva, ve kterých usnášeti se má o příspěvcích, poplatcích a dáv- kách a naturálních plněních obdobně ustanovení odst. 2—5 § 6.
Platil tedy až do účinnosti organ. zák. ve příčině těchto příspěvků podle § 6 odst. 4 cit. zák. a § 3 zák. č. 77/1927 Sb. stejný postup instanční jako ohledně obecních rozpočtů, t. j. rozhodoval okr. výbor. V nál. Boh. A 9645/32 a 9959/32 pak dovodil nss, že toto ustanovení nebylo dotčeno zákonem organisačním č. 125/1927 Sb. a zejména jeho §em 99, takže o odvoláních proti usnesením obecních zastupitelstev o rozpočtu rozhodoval i za účinnosti zák. organizačního okr. výbor. Podle § 3 odst. 1 zák. č. 77/1927 Sb. ve znění zák. č. 169/1930 Sb. rozhoduje o odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva o rozpočtu okr. výbor, v dalším pořadí zem. výbor. Předpis tento platí stejně jak pro případy, ve kterých o odvolání se rozhoduje meritorně, tak i pro případy, ve kterých se odvolání odmítá jako nepřípustné, ježto zákon v těchto směrech nečiní rozdílu.
Z těchto úvah plyne, že o odvolání proti rozhodnutí obecního zastupitelstva v L. o příspěvku podíle § 26 zák. č. 329/21 měl rozhodovali okr. výbor v Duchcově a v dalším pořadu stolic zem. výbor v Praze a že tedy jak rozhodnutí okr. úřadu v Duchcově ze 17. října 1932 a z 19. listopadu 1932, tak i rozhodnutí zem. úřadu ze 6. února 1933 jsou rozhodnutími úřadů nepříslušných. Slušelo proto obě nař. rozhodnutí a sice bez ohledu na to, zda rozhodnutí okr. úřadu v Duchcově ze 17. října 1932 bylo rozhodnutím konečnými, zrušiti podle § 6 zák. o ss, aniž bylo možno, aby se nss zabýval otázkou, zda odvolání proti usnesení obecního zastupitelstva ze 16. října 1931 bylo podáno v odvolací lhůtě či nikoli, ježto otázku tuto musí napřed řešiti úřady k tomu příslušné.

Citace:

č. 5925. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/1, s. 645-646.