NPD documents search: Boh. adm., 16 (1934), sv. 1

Čís. 13236.

Společenstva podle zákona ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.
Ustanovení stanov družstva, podle něhož jsou splatné nejen členský podíl vystouplého člena, nýbrž i všechny jeho pohledávky ze společenstevního svazku teprve po skončení jeho členské povinnosti (tři léta po skončení členství), nevztahuje se na pohledávky člena družstva ze zápůjčky družstvu, jejíž poskytnutí bylo mu uloženo valnou hromadou.
(Rozh. ze dne 1. února 1934, Rv I 1335/32.)
Žalobce zapůjčil žalovanému družstvu, jehož byl členem, celkem 102166 Kč. Dne 27. září 1930 vypověděl žalobce členství v žalovaném družstvu a roku 1931 žaloval družstvo o zaplacení 102166 Kč. Žalované družstvo namítlo mimo jiné předčasnost žaloby, ježto žalobce poskytl družstvu zápůjčky jako člen. Podle § 3 lit. D. stanov pohledávka jest splatná teprve po vypršení zákonné tříroční lhůty ručební od konce roku, v němž nastal důvod zániku členství, a podle § 3 lit. A. stanov vystoupení z družstva musí se státi nejméně 6 měsíců před ukončením účetního roku, jinak se má za to, že se výpověď dává ke konci účetního roku příštího. Poněvadž žalobce vypověděl členství dopisem ze dne 27. září 1930, takže byla výpověď dána ke dni 31. prosince 1931, staly se nároky žalobce ze společenského poměru a tedy i zažalovaná pohledávka splatnou až 31. prosince 1934. Oba nižší soudy uznaly podle žaloby, odvolací soud z těchto důvodů: Pro spor jest rozhodné, zda zápůjčka poskytnutá žalobcem žalovanému družstvu jest nárokem: z členského poměru a zda žalobce může žádati výplatu zápůjčky teprve po zániku ručební povinnosti a zda tedy žalobní žádost je předčasná. Žalované družstvo žalobcovu povinnost k poskytnutí zápůjčky dovozuje z usnesení valné hromady ze dne 16. března 1927, pro které i žalobce jako člen družstva hlasoval a kterým podle jeho názoru bylo pro všechny členy, i žalobce, závazně stanoveno, že každý člen družstva musí mu poskytnouti zápůjčku nejméně 50000 Kč a že člen družstva nemůže zápůjčku vypověděti, pokud bude členem družstva, takže žalobcova zažalovaná pohledávka ze zápůjčky vznikla ze společenstevního svazku a pro její výplatu platí § 3 a. d. stanov, podle kterého pohledávka vystouplého člena proti družstvu je splatna teprve po uplynutí zákonné tříleté lhůty ručební od konce roku, ve kterém nastal důvod zániku členství, a, ježto žalobcova výpověď ze dne 27. září 1930 byla účinnou dne 31. prosince 1931, je zažalovaná pohledávka splatná teprve dne 31. prosince 1934. Pro rozsah povinností členů společenstva jsou směrodatné stanovy společenstva (§§ 3 čís. 2, 5 čís. 5, 12 a 76 zák. ze dne 9. dubna 1873, čís. 70 ř. zák.), které členům družstva neukládají závazek, že by musili poskytnouti družstvu zápůjčku, a proto nelze ze stanov dovozovati, že člen poskytnutím zápůjčky plnil povinnost z členského poměru. Usnesení valné hromady nemůže bytí součástí stanov a míti jich platnost, neboť valná hromada nemůže členům ukládati povinnost přes meze stanov, usnesení valné hromady o změně stanov se musí státi podle předpisu § 13 stanov a je platné jen, byly-li pozvánky k valné hromadě doručeny členům nejméně 14 dnů před schůzí a více než 2/3 všech členů pro usnesení hlasovalo a změna stanov valnou hromadou přijatá musila by býti zapsána do společenstevního rejstříku (§ 9 cit. zákona) a teprve pak by byla pro členy družstva závazná, což však žalovaná strana ani netvrdila, tím méně prokázala. Žalobce se v prohlášení ze dne 16. března 1927 zavázal, že nebude požadovati ze zápůjčky vyšší úrok než 4% a že ji nebude zpět požadovali, pokud bude členem družstva, nikoli, pokud bude trvali jeho ručební závazek, a bylo by také zbytečno, by se zvláštní listinou zavazoval, když by již usnesení valné hromady bylo pro něho závazné. Přípustnost výplaty až po uplynutí ručební doby může se vztahovali jen na ty pohledávky vystupujícího člena, které jsou podrobeny jeho ručební povinnosti, nikoli na jiné pohledávky vzniklé mu z jiného právního důvodu proti společenstvu (§ 3 d) stanov). Žalobce peníze společenstvu odevzdal nikoli jako jeho člen na splnění členských povinností, nýbrž jako soukromá osoba, s ním právní jednání uzavřevší, částka ta je zvláštním samostatným jeho jměním, od »podílů« odlišným, a správně prvý soud rozeznává mezi vklady a zápůjčkou. Proto nelze upírali žalobci právo žádati na společenstvu zaplacení zapůjčené sumy před uplynutím ručební doby (§§ 983, 985 obč. zák.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody:
Odvolací soud neposoudil spor po právní stránce mylně, uznav souhlasně se soudem prvé stolice, že se žalobní pohledávka stala splatnou dnem, kdy skončilo členství žalobcovo ve družstvu, a nikoli teprve skončením jeho členské povinnosti, která trvá podle posledního odstavce § 3 stanov tři léta po skončení členství. Teprve po uplynutí této lhůty jsou podle stanov splatné nejen členský podíl vystouplého člena, nýbrž i všechny jeho ze společenstevního svazku příslušející pohledávky. Pohledávkami takovými jsou pohledávky mající svůj důvod ve společenstevní smlouvě a prýštící z práv a povinností členů založených ve stanovách, nikoli pohledávky, jež třeba byly mezi společenstvem a jeho členem, nemají původ ve vzájemných jejich právech a povinnostech určených stanovami. Zažalovaná pohledávka takovou pohledávkou není. Povinnosti členské stanoveny jsou v § 6 stanov; podle něho není členskou povinností poskytnouti společenstvu půjčku. Povinnost tuto nelze dovoditi z ustanovení odstavce a) téhož §, že člen jest povinen podrobiti se všem řádným usnesením družstva. Řádným jest usnesení družstva, je-li v mezích stanov. Ani usnesením valné hromady nelze členům uložiti povinnost poskytnouti společenstvu zápůjčku, neboť to přesahuje oprávnění valné hromady podle § 12 stanov. Poskytnutí zápůjčky stalo se tedy mimo členskou povinnost a nelze splatnost nároku ze zápůjčky posuzovati podle ustanovení posledního odstavce § 3 stanov. Rovněž z usnesení valné hromady ze dne 16. března 1927, že, kdyby některý člen chtěl z družstva z vážného důvodu vystoupiti, zbývající členové mají jeho podíly i zápůjčku družstvu poskytnutou stejným dílem převzíti, nelze dovoditi, že by splatnost zápůjčky nastávala současně s pohledávkou člena ze členského podílu teprve po zániku ručebního závazku vystoupivších členů za závazky družstva.

Citace:

Čís. 13236. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 142-144.