Čís. 1731.
Přípustnost pořadu práva pro nárok na náhradu škody proti obcí z důvodu, že věci vyklizené z bytu dala složiti na místě nepříhodném.
(Rozh. ze dne 21. června 1922, Rv I 277/22.) Žaloba, jíž domáhal se vyklizený náhrady škody na obci, ježto při soudním exekučním vyklizení bytu v jeho nepřítomnosti byly vyklizené věci uloženy v obecním domě na místě vlhkém, čímž škodu vzaly, byla soudy všech tří stolic ve věci samé zamítnuta. Námitku nepřípustnosti pořadu práva vyvrátil Nejvyšší soud
v důvodech:
Hledíc k ustanovení §§ 42 j. n. a 240 odstavec třetí c. ř. s. je se zabývati především námitkou nepřípustnosti pořadu práva dle § 477 čís. 6 a 503 čís. 1 c. ř. s. ohledně spolužalované obce města S. Podle své žaloby a svého přednesu před prvým soudem odvozuje dovolatel žalobní nárok proti obci města S. pouze z té okolnosti, že byly jeho věci, přestěhované prvým žalovaným při soudním exekučním vyklizení jeho bytu v nepřítomnosti jeho i jeho rodiny, uloženy v obecním domě na místě vlhkém, kdež právě vzaly škodu z vlhka, zplesnivěly a zrezavěly, uváděje výslovně, že ručí tudíž prvžalovaný jednak za škodu způsobenou při stěhování, jednak spolu se spolužalovanou stranou za uložení věcí na nepříhodném místě. Žalobce vymáhá tudíž na žalované obci náhradu škody za nepříhodné uložení jeho věcí v obecním domě, tedy v místnostech obecních, při provedené soudní exekuci vyklizením jeho bytu v jeho i jeho rodiny nepřítomnosti, ve kterémž případě ustanovení § 349 odstavec druhý ex. ř. výslovně praví, že věci vystěhované mají býti soudním vykonavatelem dány do uschování na útraty povinného, tedy jeho jménem. Soudní vykonavatel jedná zde jménem povinného a týž vstupuje tím v poměr schovatelský s osobou, jíž věci v uschování byly dány, v tomto případě se žalovanou obcí. Žalovaná obec nevystupuje ve sporu dle samé žaloby, jako vykonavatelka místní policie, o níž mluví §§ 37 obec. zříz. česk., není jí též žalobcem vytýkáno, že opominula povinnosti, jež jí ukládá zákon o místní policii, nýbrž že opominula věci řádně uložiti ve svých místnostech, neboli že opomenula povinnosti, jí zákonem jako schovatelce uložené. To odpovídá též skutkovým zjištěním nižších soudů, jimž ani odporováno nebylo a na něž se poukazuje, Žalobce domáhá se tedy náhrady škody na obci z důvodu čistě soukromoprávního, který řešiti je soudům (§ 1338 obč. zák. — srv. též jud. č. 229 ke konci). Vytýkané zmatečnosti zde tedy není.