Čís. 14200.


Neměl-li zaměstnanec celou týdenní přestávku 32 hodin, náležející mu podle § 4 zák. čís. 91/18 Sb. z. a n., musí mu býti práce konaná v těchto — po zákonu nezbytných — volných obdobích zaplacena, ať ji již konal z jakéhokoliv důvodu a bez zřetele na to, zda žádal svůj nezbytný pracovní odpočinek nebo ne.
(Rozh. ze dne 27. února 1935, Rv IV 87/34; důvody viz Úr. sb. 1988.)
Citace:
č. 14200. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17, s. 201-201.