Č. 9122.

Živnostenské právo. — Policejní řízení trestní: * Okolnost, že konkrétní ustanovení živn. řádu, pro jehož přestoupení živn. úřad stranu potrestal, neobsahuje trestní normy, nečiní sama o sobě trestní nález zmatečným.
(Nález ze dne 16. března 1931 č. 174/30).
Věc: Květoslav M. v H. proti zemskému úřadu v Brně o přestupek živn. řádu.
Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro vady řízení.
Důvody: Nálezem osp-é ve V. z 5. července 1928 byl st-l uznán vinným přestupkem § 11 živn. řádu, jehož se dopustil tím, že provozoval neoprávněně obchod s dobytkem (koupil před měsícem krávu od J. Ch., kterou hned prodal J. F.), a byl odsouzen podle § 132 a) živn. řádu k pokutě v částce 200 Kč, pro případ nedobytnosti k 20ti dennímu vězení. Odvolání proti tomu podané bylo zamítnuto nař. rozhodnutím.
Uvažuje o stížnosti podané na toto rozhodnutí, zabýval,se nss nejprve námitkou, vytýkající jako nezákonnost, že st-l byl odsouzen pro neoprávněné obchodování s dobytkem, ačkoli jest majitelem řeznické a uzenářské živnosti a jako takový oprávněn prodávati také nakoupený živý dobytek, jejž ve své živnosti spotřebovati nemůže, pokud tato činnost není mu hlavním zdrojem výdělku.
Nss nemohl vejiti na věcné přezkoumání této námitky, neboť podle §§ 5 a 6 zák. o ss poskytuje ochranu proti správním úřadům jen, pokud se strana před nimi bezvýsledně domáhala práva. Nesmí se proto zásadně přicházeti před nss s námitkami, jichž strany neuplatňovaly ve správním řízení a neposkytly tak úřadům možnost, aby se o nich vyslovily po stránce skutkové a právní. Shora zmíněnou námitku nepřednesl st-l ve správním řízení, ačkoli tak učiniti mohl zejména v rekursu podaném proti trestnímu nálezu 1. stolice. Vznáší-li ji poprvé ve stížnosti podané k tomuto soudu, jde podle toho, co bylo uvedeno, o nepřípustnou novotu.
Ve správním řízení ovšem nebyla vznesena ani výtka obsažená ve stížnosti podané k nss, že nař. rozhodnutí i nález 1. stolice jest nicotný, poněvadž 1. a 2. stolice odsoudila st-le pro přestupek § 11 živn. řádu, ač ustanovení to není ustanovením trestním. Přesto však musil se nss touto námitkou zabývati, poněvadž je v ní obsažena výtka, že trestní nález 1. stolice i nař. rozhodnutí tento trestní nález potvrzující jsou akty ničí, zmatečné, ke kteréžto okolnosti jest nutno přihlédnouti i z úřední povinnosti. Avšak nss neuznal výtku tu odůvodněnou. I kdyby bylo správné stanovisko stížnosti, že § 11 živn. řádu není ustanovením trestním, nebyl by trestní nález, kterým byl st-l pro přestupek tohoto ustanovení odsouzen, ani nař. rozhodnutí, kterým byl tento trestní nález potvrzen, aktem zmatečným, ježto jde o výroky úřadů povolaných podle zákona k trestání přestupků živn. řádu. Nedostatek stížností vytýkaný — kdyby tu byl — zakládal by nikoli zmatečnost, nýbrž nezákonnost dotčeného správního aktu, proti které by se stěžovatel byl musil ovšem hájiti již v řízení správním.
Po té uvažoval nss o námitce vytýkající, že 2. stolice rozšiřuje trestní nález osp. ve V. z 5. července 1928 na případy, jež vůbec nebyly předmětem trestního řízení před touto stolicí.

Citace:

č. 9122. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1932, svazek/ročník 13/1, s. 546-547.