NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 1

Č. 4957
.
Okresní volby (Slovensko): * O námitkách proti volbé okresního výboru (§§ 60 a násl. zák. ze 14. dubna 1920 č. 330 Sb.) platí ustanovení §u 20 zák. o volebním soudu z 29. února 1920 č. 125 Sb., podle něhož stížnosti podané pro nezákonný postup při volbě má býti vyhověno, je-li prokázáno, že nezákonný postup mohl míti vliv na konečný výsledek volby.
(Nález ze dne 30. září 1925 č. 17967.)
Věc: Dr. Štěpán Sch. v P. proti župnímu úřadu v Nitře o volbu okresního výboru.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Proti volbě okr. výboru v P. provedené dne 30. září 1923 podal st-l námitky, ve kterých uplatňoval: I. Proti volbě v obci T., a) že zástupcem dohlédacího úřadu byl ustanoven Dr. H., který není státním občanem, b) že týž sfalšoval výsledek volby tím, že původní výsledek obsažený v zápisnici I. volební komise po skončení volby přeškrtnul a pro stranu č. 1 na místo 8 hlasů napsal 178 hlasů a pro stranu č. 4 na místo 358 hlasů napsal 158 hlasů, c) že při každé volební komisi byl jen jeden exemplář zápisnice dokonale vyplněný a členy komise podepsaný, ale druhé exempláře Dr. H. in bianco dal podepsati a je pak po skončení voleb sám podle libosti vyplnil. O tom nabídl st-l důkaz svědky v námitkách jmenovanými a zápisnicemi vol. komisí.
II. Proti volbě v obci G., že zástupce dohlédacího úřadu při druhé komisi nedovolil, aby se hlasy po skončeném hlasování počítaly, nýbrž hlasovací lístky a obálky dal bez počítání do jednoho pytle a teprve při I. komisi počítal hlasy z pytle vytažené, ale členům komise nedovolil, aby toto sčítání kontrolovali. Také o tom nabízel důkaz svědky.
III. Proti volbě v obci H.: a) že při skrutiniu nebyly ještě vol. zápisnice z této obce v okr. úřadě a že se skrutinium bez nich proti předpisu § 45 zák. č. 330/20 provedlo; b) že bylo v seznamu okr. úřadu vykázáno pro křesťansko-sociální stranu o 500 hlasů méně nežli po skončeném hlasování ve skutečnosti bylo započteno. I o tom nabízel st-l důkaz svědky.
IV. Proti volbě v P., že členem komise byl ustanoven Hugo T., okr. soudce, který byl kandidován do okr. výboru, což odporuje předpisu § 12 zák. č. 330/20.
V. Proti volbě v N., že členem komise byl jmenován Zikmund F., který vůbec nebyl voličem.
Námitky tyto byly nař. rozhodnutím zamítnuty jako neopodstatněné.
O stížnosti do tohoto rozhodnutí opdané uvažoval nss takto:
Nss zabýval se především námitkami, které směřují proti složení vol. komise, pokud se týče proti osobě zástupce dohlédacího úřadu, který vedle vol. komise dohledá ke správnému provádění volby. Jsou to námitky uvedené svrchu pod I. a), IV. a V.
Proti zamítnutí námitky pou V. stížnost nesměřuje, tím méně formuluje proti němu stížný bod. Neměl tedy nss příčiny, aby zkoumal zákonnost zamítnutí této námitky.
V námitkách I. a a IV. vychází stížnost z názoru, že jednak nemůže býti zástupcem politického úřadu při volbě cizinec, jednak nesmí býti členem vol. komise kandidát; a protože ani námitky, ani stížnost nepokusily se o důkaz, že tato — po jejich názoru — vada vol. řízení měla vliv na výsledek volby, dlužno ze stížnosti vypočísti i další názor, že tyto tvrzené vady řízení způsobují absolutní neplatnost volby. Poněvadž pro volbu okr. výboru, o jakou právě jde, platí dle § 60 zák. ze 14. dubna 1920 č. 330 Sb. obdobně ustanovení o volbách do župních zastupitelstev, pokud není pro volbu okr . výboru předpisu odchylného, dlužno při posuzování zákonnosti nař. rozhodnutí říditi se předpisy danými pro volbu do župních zastupitelstev.
§ 34 zák. č. 330/1920 ustanovuje, že politický úřad má právo vyslati k volbě svého zástupce, aby dohledal ke správnému provádění volby. O osobní kvalifikaci tohoto zástupce není v zákoně nic ustanoveno. Stížnost nevytýká jiných nedostatků kvalifikace, nežli že zástupce dohlédacího úřadu při volbě v obci T. nebyl čsl. státním občanem. Mimo to vytýká, že členem vol. komise v P. byl kandidát. Bylo by tudíž zodpověděti otázky, smí-li politický úřad svým zástupcem při volbě ustanoviti osobu, která nemá státního občanství v Čsl. republice a smí-li členem vol. komise býti kandidát.
Avšak nss nežli přistoupil k uvažování, zdali volební řízení, o něž jde, trpí těmito vytýkanými vadami, musil si položiti otázku, vedly-li by vytýkané vady, i kdyby tu vskutku byly, ke zrušení volby absolutně t. j. za všech okolností, či jenom tenkráte, kdyby by^ zjištěno, že mohly míti vliv na výsledek volby, neboť v posledním případě, totiž neměly-li vlivu na výsledek volby, by úvaha o existenci těchto vad byla zbytečnou.
Poněvadž § 34 zák. č. 330/20 — jak již svrchu bylo řečeno, nic neustanovuje o osobních vlastnostech zástupce dohlédacího úřadu, neobsahuje také žádné sankce pro případ, že by zástupce dohlédacího úřadu nějakých určitých vlastností neměl. Ale ani § 12 cit. z., který vytkl určité požadavky na členech komisí, nestanoví, že nedostatek některé z požadovaných vlastností má v každém případě a sám o sobě za následek neplatnost volby provedené za řízení komise s členem nedostatečně kvalifikovaným. § 70 1. c. jednající o námitkách proti volbě má předpis o legitimaci, lhůtě a místě k podání námitek, dále o kompetenci úřadu k rozhodování o nich, ale bližších předpisů o řízení o námitkách nepodává. Jakkoliv již ze zásady procesní ekonomie se podává, aby úřad o námitkách rozhodujících nezrušoval volbu pro každou vadu řízení, nýbrž jen pro takovou, o níž jest jisto, že mohla míti vliv na výsledek volby, dlužno pro obor voleb okr. výborů analogicky použíti předpisů, které v tom ohledu platí pro volbu župních zastupitelstev, neboť § 60 cit. z. pro volby okr. výborů analogické použití předpisů o volbách do župních zastupitelstev přímo nařizuje, a sice se změnami obsaženými v části o volbě okr. výboru. Podle § 51 cit. zák. stížnost do voleb župního zastupitelstva upravuje zákon o volebním soudě. Platí tedy pro rozhodování o námitkách proti volbě okr. výboru zásady dané pro soud volební, a změna v § 60 zmíněná týká se toliko kompetence. Rozhodujeť o námitkách proti volbě okr. výboru župní úřad (§ 70), kdežto o stížnosti do voleb župních zastupitelstev volební soud.
Podle § 20 zák. o volebním soudě z 29. února 1920 č. 125 Sb. má stížnosti pro nezákonný postup při volbě býti vyhověno, je—li prokázáno, že nezákonný postup mohl míti vliv na konečný výsledek volby. Není-li tedy některá vada řízení volebního již zákonem samým prohlášena za takovou, která přivoďuje absolutní neplatnost volby, nebo není-li vada toho druhu, že za oněch okolností vliv na výsledek volby míti mohla, dlužno vždycky nejprve zkoumati, zdali a jaký vliv mohla míti vytýkaná vada na výsledek volby.
V daném případě — jak již výše bylo vyloženo — nejde o vady, jež by ze zákona absolutní neplatnost volby zakládaly, nýbrž o takové, které by k zrušení volby mohly vésti jen za určitých okolností, totiž kdyby o nich bylo jisto, že mohly míti vliv na konečný výsledek volby. Aby tento průkaz byl podán, jest zapotřebí při všech námitkách vytýkajících porušení zákonných norem, upravujících postup při volbách, jež nezachvacují již svojí povahou i významem celé řízení volební, aby vedle vylíčení obsahu tvrzené nesprávnosti byly uvedeny konkrétně všechny okolnosti, všechna data a čísla, z nichž by se dalo bezpečně souditi na rozsah tvrzené nesprávnosti a nezákonnosti a na vliv její na konečný výsledek volby, který jest pravidelně závislý na počtu hlasů, tedy na úbytku hlasů straně jedné a přírůstku straně druhé. Tato konkretisace chyběla již v námitkách a chybí i ve stížnosti. Následkem toho není možno učiniti si úsudek o možném vlivu vytýkaných vad na výsledek volby, a není-li takový vliv prokázán, nemůže vytýkaná vada vésti ke zrušení volby. Proto také není zapotřebí zkoumati, zdali je tu vytýkaný nedostatek státního občanství u Dra Jana H. a vytýkaná inkompatibilita Hugona T., a jsou-li tu skutečně, zdali zakládají vadu řízení volebního. Nelze proto v zamítnutí námitek I. a) a IV. vysloveném nař. roznodnutím shledati nezákonnost.
V námitkách I. b) a III. b) se tvrdí, že při volbách v obcích T. a H. nesrovnává se počet hlasů ve volebních zápisnících uvedený s počtem hlasů skutečně odevzdaných, a že tím určité strany na počtu docílených hlasů byly zkráceny.
Nss, uvažuje o námitkách těchto, nepouštěl se do vypočítávání, jehož by bylo zapotřebí, aby mohl posouditi, zdali tyto protiprávné přesuny hlasů mohly míti vliv na výsledek volby. Neboť když žal. úřad provedeným šetřením zjistil, že výsledky hlasování uvedené v zápisnicích souhlasí s počtem odevzdaných hlasovacích lístků, tvoří toto zjištění část skutkové podstaty, na kterou dle odst. 1 § 6 zák. o ss i tento soud při svém rozhodování jest vázán, a kterou může přezkoumati jen po stránce procesuální správnosti, totiž netrpí-li řízení ke zjištění tomu vedoucí některou z vad uvedených v odst. 2 § 6 cit. zák.
Po této stránce stížnost vskutku námitky formuluje vytýkajíc, že žal. úřad nekonal žádného šetření o tvrzených skutečnostech, zejména, že nevyslechl svědky st-lem uvedené. Výtka ta jest však vyvrácena obsahem adm. spisů, ze kterých jde na jevo, že žal. úřad vzav k ruce všecky volební spisy vyslýchal řadu svědků na volbě zúčastněných a st-lem vedených, zástupce dohlédacího úřadu v T. a v G. a členy vol. komise, že provedl přepočítání odevzdaných hlasů dle volebních skupin a porovnal je se zápisy v protokolech volebních.
Rozumělo-li by se námitce stížnosti, že žal. úřad »měl vyslechnouti svědky st-lem vedené« v tom smyslu, že žal. úřad měl vyslechnouti všecky a nikoliv jen některé svědky, jichž se st-l dovolával, pak dlužno zdůrazniti, že nejen posouzení věrohodnosti svědků a ocenění obsahu jejich výpovědí, nýbrž i výběr svědků z počtu nabídnutých a úsudek, zdali k úplnému provedení důkazu stačí dosavadní, či zdali pro bezpečný podklad k nabytí přesvědčení o relevantních skutkových okolnostech jest zapotřebí ještě dalších důkazů, náleží k volnému hodnocení průvodů, a že nss není povolán, aby hodnocení průvodů správních úřadů přezkoumával a na místo něho snad své vlastní hodnocení položil. Tím by překračoval mez danou jemu v odst. 1 § 6 zák. o ss. Jinou výtku st-l neuplatňuje, zejména nevytýká žádnou formální vadu při výslechu svědků, o němž byl nař. rozhodnutím vyrozuměn. Uvádí-li dále stížnost, že Dr. H., »když zápisnice zfalšoval, mohl k tomu lehko i hlasovací lístky srovnati ze zbývajících lístků«, jest v tom vysloveno toliko podezření, zejména není v tom obsaženo žádné určité tvrzení, že Dr. H. s hlasovacími lístky takto naložil, a již proto nelze toto pronesení stížnosti považovati za stížný bod, který podle § 18 zák. o ss musí býti přesně formulován. Kromě toho byla by takováto námitka nepřípustná ještě z dalšího důvodu, že nebyla uplatněna hned v námitkách proti volbě a byla by tedy nepřípustnou novotou ve smyslu §§ 5 a 6 zák. o ss. V námitkách obmezil se totiž st-l na tvrzení, že Dr. H. při volbě v T. »zfalšoval výsledky hlasování v protokolech«, nenamítal však, že provedl nepřípustné manipulace s volebními lístky, jak to teprve ve stížnosti k nss-u a to ovšem jen ve formě pouhého podezření učinil. Když tedy řízením bezvadným dospěl žal. úřad ke zjištění, že tvrzené zfalšování volebních zápisnic spácháno nebylo, zamítl právem námitky v tom ohledu vznesené jako bezdůvodné.
A d 1 c) a) III. Pokud jde o výtky v těchto námitkách uplatňované zjistil žal. úřad ze spisů volebních, že všecky protokoly v každé jednotlivé volební místnosti sepsané jsou stejného znění. Kdyby se tedy i připustilo, že v každé volební místnosti jen jeden exemplář protokolu byl podepsán vyplněný, ostatní pak nevyplněné (in bianco), jak to tvrdí st-l, jest ze souhlasného znění všech v každé jednotlivé volební komisi sepsaných protokolů zřejmo, že původně snad nevyplněné protokoly později dle původního úplného protokolu byly doplněny, takže tato vada jeví se jen jako pořádkový poklesek, který byv napraven materielné správně, nemůže býti pokládán za vadu řízení, která by mohla míti vliv na výsledek volby.
K námitce, že z obce H. nebyly ještě zápisnice z jednotlivých volebních místností v okr. úřadě a skrutinium se provedlo bez nich, žal. úřad z důvodů již svrchu vyložených hleděti nemusil a nss tak učiniti nemohl, když st-l ani v námitkách, ani ve stížnosti neuvedl, že a do jaké míry tato domnělá vada vol. řízení mohla míti vliv na výsledek volby. Ostatně st-l, jenž se skrutinia jako člen vol. komise zúčastnil, protokol o skrutiniu sepsaný bez námitky podepsal, čímž sám správnost postupu v protokole konstatovaného uznal.
Zbývá již jen pojednati o námitce pod II. uvedené. Tvrzení této námitky, že zástupce dohlédacího úřadu při volbě v obci G. nedovolil členům vol. komise, aby sčítání hlasů kontrolovali, bylo šetřením, jež žal. úřad o námitkách provedl, vyvráceno výpovědmi členů vol. komise. Že sčítání hlasů odevzdaných v I. vol. místnosti předsevzato bylo ve vol. místnosti II., jest právně i bezvýznamné, dokud by nebylo prokázáno, že tento postup vedl k nesprávnostem, jež mohly míti vliv na výsledek volby. To st-l ani netvrdil, pročež nepotřeboval žal. úřad k námitce té vůbec hleděti. Jestliže přece konal o ní šetření a jím zjistil, že postup ten nevedl k žádné nesprávnosti ve sčítání hlasů, učinil tak nad svoji povinnost.
Na základě uvedeného dospěl nss k úsudku, že není nezákonným, když žal. úřad veškeré námitky proti volbě st-lem vznesené zamítl, pročež musil stížnost shledati bezdůvodnou a ji jako takovou zamítnouti.

Citace:

č. 4957. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 7/2, s. 220-225.