Čís. 12468.


Směnky (zákon ze dne 13. prosince 1927, čís. 1 sb. z. a n. na rok 1928).
Označení »krycí směnka« nepatří k podstatným náležitostem směnky. Škrtnutí tohoto označení nelze pokládati za zfalšování směnky, i kdyby se bylo stalo proti úmluvě stran.

(Rozh. ze dne 24. března 1933, Rv I 472/33.)
Směnečný platební příkaz byl ponechán v platnosti soudy všech tří stolic.
Nejvyšší soud
uvedl v otázce, o niž tu jde, v
důvodech:
Neodůvodněnou jest výtka nesprávného právního posouzení věci (§ 503 čís. 4 c. ř. s.), pokud je dovolání spatřuje v tom, že nižší soudy neshledaly zfalšování směnky v tom, že označení »krycí směnka« bylo žalobkyní přeškrtnuto; neboť označení to nemá vůbec důsledků civilně-právních, vždyť označení to nevylučuje pojmově její použití k vymáhání zajištěné pohledávky, poněvadž právě v možnosti tohoto použití dochází výrazu ono krytí pohledávky směnkou. Bez možnosti jejího použití k vydobytí pohledávky byla by krycí směnka bezcenným papírem, což by jistě odporovalo vůli stran. Nepatří tedy označení »krycí směnka« k podstatným náležitostem směnky, takže škrtnutí tohoto označení nelze po rozumu § 6 sm. zák. posuzovati za zfalšování směnky, i kdyby se bylo stalo proti úmluvě stran.
Citace:
Čís. 12468.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/1, s. 423-423.