Čís. 13407.

Při stanovení obecné ceny pozemku k určitému dni jest přihlížeti i k omezením, která v té době na základě zákonů o pozemkové reformě stíhala vlastníka pozemku, odnímajíce pozemek ten z volného trhu.
V odhadním řízení za účelem vyměření dávky z přírůstku hodnoty nemá hodnota investic vliv na stanovení hodnoty pozemku, jež má býti určena soudním odhadem.
(Rozh. ze dne 28. března 1934, R II 94/34.) K návrhu Zemského úřadu pro vyměřování dávky z přírůstku hodnoty stanovil soud prvé stolice obecnou hodnotu pozemku. K návrhu prodavatele, by soud přihlížel i k zákazu zcizeni a zatížení ve prospěch Státního pozemkového úřadu, poukázal prvý soud na pátý odstavec § 5 nař. ze dne 23. září 1920 čís. 545 sb. z. a n., podle něhož tam, kde to nařízení uvádí, nastupuje místo zcizovacích a nabývacích cen obecná hodnota nemovitosti v době nabytí nebo zcizení. Z tohoto ustanovení jasně plyne, že při stanovení ceny nemovitosti pro vyměření dávky z přírůstku hodnoty nelze odpočítati dočasné břemeno zákazu zcizení pro Státní pozemkový úřad. Rekursní soud zrušil napadené usnesení a uložil okresnímu soudu, by, doplně řízení, znovu rozhodl. Důvody: Okresní soud určil obecnou hodnotu bez ohledu k zákazu zcizení a zatížení ve prospěch Státního pozemkového úřadu. Názor tento nelze však uznati za správný, protože tento závazek zmenšuje obecnou hodnotu pozemku, jakž vyplývá z posudku znalce, jenž hodnotu stanovil v tomto případě na 1 Kč 60 h za 1 m2, k čemuž ještě přistupují investice, které znalec blíže neudal a které dosahují podle tvrzení rekurenta 1.050 Kč. Bude proto nutno zjistiti výši učiněných investic a podle toho stanoviti hodnotu parcely.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vyměřovacího úřadu.
Důvody:
Rekursní soud napadeným usnesením zrušil usnesení prvého soudu a uložil mu, by doplnil řízení a znova rozhodl. Výtky navrhovatelovy proti tomuto usnesení nejsou opodstatněné pokud jde o doplnění řízení za účelem stanovení obecné hodnoty pozemku, o který tu jde. Nemůže býti pochybnosti o tom, že, má-li se správně určití hodnota, obecná cena pozemku k určitému dni, jest při stanovení ceny té přihlížeti i k omezením, která v té době na základě zákonů o pozemkové reformě stíhala vlastníka pozemku, odnímajíce pozemek ten z volného trhu, tedy zde k zákazu zcizení a zatížení ve prospěch Státního pozemkového úřadu. Nejde tu o dočasné osobní břemeno, o němž se zmiňuje rozhodnutí čís. 4417 sb. n. s., nýbrž o zákonné obmezení, které má význam pro obecnou cenu pozemku v den, kdy toto obmezení platilo. Jest proto vyšetřiti, jaký význam tento zákaz má pro hodnotu pozemku k uvedenému dni a zda a pokud odpůrcovy námitky v tomto směru, k nimž prvý soud nepřihlížel při určení hodnoty, jsou opodstatněné. Pokud však jde o odpůrcovy investice, nelze souhlasiti s rekursním soudem, neboť nemá hodnota těchto investic vliv na stanovení hodnoty pozemku, jež má býti určena soudním odhadem ve smyslu návrhu Zemského úřadu. Uplatňovati náklad na investice může odpůrce podle § 8 dodatku III k vládnímu nařízení ze dne 27. dubna 1922 čís. 143 sb. z. a n. v řízení před správními úřady, nikoli však při soudním odhadu nemovitosti, jehož účelem podle § 17 uvedeného vl. nař. jest jen stanovení hodnoty nemovitosti k určitému dni. Není proto věcí soudu, aby zjišťoval, zda jsou tu připočítatelné investice a v jaké výši, a netřeba výši investic zjišťovati.

Citace:

č. 13407. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 395-396.