Č. 5799.

Samospráva obecní.:— Administrativní řízení:
Pro spor o úhradu za vykonávání hasičské hlídky při biograf. představeních, předepsanou jako úhrada za vydání učiněná výhradně v zájmu jednotlivých členů obce podle § 25. ob. fin. novely neplatí omezení instančního postupu, jak jest v § 44, odst. 2 ustanoveno pro obecní dávky a poplatky.
(Nález ze dne 18. června 1926 č. 12.812).

Věc: Tělocvičná jednota »Sokol« ve V. proti zemskému správnímu výboru v Praze a okresní správní komisi v Ž. stran náhrady za hasičskou hlídku.
Výrok: Nař. rozhodnutí zrušují se pro nezákonnost.
Důvody: Ob. úřad ve V. předepsal dne 4. listopadu 1924 st-lce za vykonávání hasičské hlídky při biografických představeních v roce
1923 a do konce září 1924 částku 1936 K. Odvolání st-lky bylo usnesením ob. zastupitelstva ve V. z 2. prosince 1924 zamítnuto, poněvadž mají podle § 25 ob. fin. nov. vydání učiněná v zájmu jednotlivých vrstev neb jednotlivých částí okrsků obce neb jednotlivých členů obce hraditi tito účastníci. Další odvolání st-lky bylo rozhodnutím osk v Ž. z 22. ledna 1925 z věcných důvodů zamítnuto a dáno právní poučení, že lze proti tomuto rozhodnutí se odvolati k zsv-u; tento odmítl nař. rozhodnutím ze 4. března 1925 odvolání, k němu podané, zrušil onu část v odpor
vzatého rozhodnutí, která obsahovala poučení o opravném prostředku, poněvadž podle odst. 2 § 44 obec. fin. nov. jest rozhodnutí osk jako bezprostředního úřadu dohlédacího ve věci předpisu ob. poplatků a dávek konečným, a uložil osk-i, aby vydala své rozhodnutí znova s právním poučením zákonu odpovídajícím. Vyhovujíc tomuto příkazu sdělila osk st-lce nař. rozhodnutím z 9. dubna 1924 znova své dřívější usnesení s dodatkem, že rozhodnutí jest ve smyslu odst. 2. § 44 obec. fin. nov. konečným.
Stížnost směřuje i proti tomuto rozhodnutí osk i proti rozhodnutí zsv-u.
Posléze uvedenému rozhodnutí vytýká stížnost nezákonnost, poněvadž v daném případě nejde ani o poplatek ani o dávku, takže nebylo právem použito ustanovení odst. 2 § 44 obec. fin. nov., pročež měl zsv věcně o odvolání st-lky rozhodovati. Soud shledal stížnost důvodnou.
Jak ob. zastupitelstvo, tak i osk kvalifikovaly povinnost st-lce uloženou jako úhradu za vydání učiněná výhradně v zájmu jednotlivých vrstev obyvatelstva, pokud se týče jednotlivých členů obce ve smyslu § 25 ob. fin. nov. a z rozhodnutí zsv-u není patrno, že by býval chtěl tuto povinnost subsumovati pod jiné ustanovení zákona.
Uložení náhrady podle § 25 cit. zák. není ani poplatkem ani dávkou,
nelze proto pro ni použíti ustanovení odst. 2 § 44, který se vztahuje jen
na tyto druhy veřejnoprávních povinností. Pro uložení úhrady podle § 25 neobsahuje ob. fin. novela žádného předpisu, který by obmezoval instanční postup. Platí proto pro odvolání týkající se uložení této úhrady všeobecný předpis § 77 zák. o zast. okres. ve znění zák. z 25.
října 1868 č. 36 z. z. česk., podle něhož jest přípustno odvolati se z usnesení okr. výboru do 14 dnů k zem. výboru.
Odpovídalo tedy právní poučení dané st-lce osk-í rozhodnutím z 22 ledna 1925 zákonu, a zsv neprávem odmítl věcné rozhodování o odvolání k němu podaném a neprávem zrušil rozhodnutí osk pro nesprávné poučení o opravném prostředku. Bylo proto jeho rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss jako nezákonné.
V důsledku toho zrušuje se i nař. usnesení osk z 9. dubna 1925 neboť usnesení to jest pouze provedením nař. rozhodnutí zsv-u, a když toto rozhodnutí bylo shledáno nezákonným, jest nezákonným i zmíněné
usnesení osk k jeho provedení vydané. Jest nyní na zsv-u, aby o odvolání st-lky z usnesení osk z 20. ledna 1925 ve věci rozhodl.

Citace:

č. 5799. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1927, svazek/ročník 8/2, s. 139-140.