NPD documents search: Váž. tr., 14 (1932)

Čís. 4528.

Podle § 134 tr. ř. jest dáti vyšetřiti duševní stav pachatele vraždy, který se sám v zápětí na to pokusil vážně o sebevraždu.
(Rozh. ze dne 10. listopadu 1932, Zm I 844/32.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku krajského jako porotního soudu v Mostě ze dne 19. září 1932, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem vraždy prosté podle §§ 134, 135 čís. 4 tr. zák. a přestupkem podle § 36 zbroj. pat. zrušil napadený výrok porotců a rozsudek na něm spočívající jako zmatečné a věc odkázal do příštího zasedání porotního soudu při krajském soudě v Mostě k novému přelíčení a rozhodnutí. Důvody:
Zmateční stížnost jest odůvodněna, pokud podle čís. 5 § 344 tr. ř. napadá rozsudek z důvodu, že porotní soud zamítl návrh obhajoby na provedení důkazu znalci lékaři o tom, že obžalovaný spáchal čin při úplném pominutí smyslů. Podle § 134 tr. ř. jest vždy dáti vyšetřiti stav ducha a mysli obžalovaného, vzniknou-li pochybnosti o tom, má-li obžalovaný užívání rozumu nebo zda trpí poruchou duševní, jíž by mohla býti jeho příčetnost vyloučena. Takové pochybnosti byly tu již proto, že obžalovaný, střeliv svou bývalou milenku z revolveru do hlavy, v zápětí na to spáchal vážný pokus sebevraždy, střeliv se sám do pravého spánku. Okolnost ta nasvědčuje tomu, jak i věda lékařská o podobných případech učí (Krafft-Ebing, Hofmann, Berka), že stěžovatel mohl býti v době spáchání činu zbaven užívání svého rozumu nebo trpěti duševní poruchou, čímž mohla jeho příčetnost po případě býti i vyloučena. Neměl tudíž soud, i když sám nezpozoroval na obžalovaném duševní abnormality, v souzeném případě obejíti se bez odborného posudku o duševním stavu obžalovaného, najmě an obhájce tvrdil, že otec obžalovaného jest a byl již ve svém mládí silným pijanem, a nabízel důkaz o chování se obžalovaného, které mohlo býti výronem melancholie, nýbrž měl po vyžádání si potřebných anemnestických dat a po vyšetření okolností, jež mohly míti význam pro otázku příčetnosti obžalovaného zaříditi přezkoumání jeho duševního stavu. Tak to v souzeném případě kázala zásada § 134 tr. ř., jejímž účelem jest zabezpečiti obhajobu. Zamítnutím příslušného návrhu obhájcova zatížil tudíž porotni soud výrok poroty a rozsudek na něm spočívající zmatečností podle čís. 5 § 344 tr. ř., pročež bylo zmateční stížnosti podle § 5 zák. čís. 3/1878 ř. zák. za souhlasu generálního prokurátora ihned při neveřejné poradě vyhověti a uznati, jak se stalo.

Citace:

Důležité upozornění. České právo. Časopis Spolku notářů československých. Praha: Spolek notářů československých, 1931, svazek/ročník 13, číslo/sešit 5, s. 47-47.