Čís. 1999.


Manžel »nezvěděl« ještě o těhotenství manželky, měl-li pouhé vzdálené podezření, zakládající se na pověstech v lidu.
(Rozh. ze dne 14. listopadu 1922, Rv 1 693/22.) Proti žalobě manžela o neplatnosti manželství pro překážku dle § 58 obč. zák. namítl obhájce svazku manželského mimo jiné, že žalobce, ač dozvěděl se o těhotenství žalované již v květnu 1920, setrval přes to v manželství až do 17. června 1920. Oba nižší soudy žalobě vyhověly, odvolací soud mimo jiné z těchto důvodů: Nesprávné právní posouzení spatřuje odvolatel v tom, že procesní soud prvé stolice shledal důvod neplatnosti manželství sporných stran, uvedený v § 58 obč. zák. přes to, že žalobce, ačkoliv se dozvěděl o těhotenství žalované již v měsíci květnu 1920, nicméně setrval s ní v manželství až do 17. června 1920 a že se nehledělo k tomu, že žalobce pozbyl dle § 96 obč. zák. práva žádati, by manželství jeho se žalovanou bylo prohlášeno neplatným. To odporuje zjištěnému stavu věci, neboť žalobce uvedl ve sporu, že ho sice lidé po sňatku upozornili, že žalovaná je prý těhotnou, že však tomu nevěřil a neměl žádného podezření, s čímž souhlasí též výpověď svědkyně Růženy H-ové, sestry žalované, jakož i výpověď žalované samé. Podezření proti žalované pojal žalobce teprve, když žalovaná přes jeho vyzvání odepřela p o d r o b i t i s e lékařské prohlídce, a tu ihned přerušil manželské společenství. Aby manžel pozbyl práva domáhati se prohlášení manželství za neplatné po rozumu § 58 obč. zák., muselo by býti prokázáno, že mu těhotenství manželky bylo známo, se vší určitostí, a nestačí pouhé podezření. Ježto tato vědomost žalobci prokázána nebyla, bylo právem uznáno na neplatnost manželství.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání.
Důvody: Dovolání, opírající se o dovolací důvod § 503 čís. 4 c. ř. s., není odůvodněno; neprávem vytýká dovolatel rozsudku soudu odvolacího nesprávné právní posouzení věci. Prvý soud, jehož skutkové zjištění odvolací soud převzal, zjistil, že žalobce přerušil manželské společenství se žalovanou ihned, jakmile se opřela žalobcově žádosti, by se podrobila lékařské prohlídce za účelem zjištění, zda pravdivý jsou pověsti o těhotenství žalované. Přerušil tedy žalobce manželské spolužití, jakmile z okolnosti té pojal podezření, že žalovaná jest těhotná; že tak neučinil dříve, ihned jakmile se dověděl o pověstech, mezi lidmi o těhotenství své manželky kolujících, nemůže žalobci se stanoviska § 58 obč. zák. býti na újmu, poněvadž dle tohoto ustanovení pozbývá manžel práva, domáhati se prohlášení manželství neplatným, když v manželství pokračoval, zvěděv o překážce manželské. Pouhé vzdálené podezření, k tomu ničím jiným neopodstatněné, leč pověstmi mezi lidem, práva toho nevylučuje.
Citace:
č. 1999. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 1031-1032.