NPD documents search: České právo, 18 (1936) - O prohlídkách v trestním řízení pro zkrácení daní přímých

Čís. 8261.

Povolení exekuce k vydobytí celé pohledávky není na závadu, že po vydání exekučního titulu bylo na Slovensku o jmění dlužníka uzavřeno soudní vyrovnání. Okolnost tu může dlužník proti exekuci uplatňovati podle §§ 35 a 40 ex. ř., nikoliv rekursem proti povolení exekuce.
(Rozh. ze dne 31. srpna 1928, R I 566/28.) Soud prvé stolice povolil k vydobytí peněžité pohledávky exekuci na movitosti. Rekursní soud exekuční návrh zamítl.
Nejvyšší soud obnovil usnesení prvého soudu.
Důvody:
Rekursní soud změnil povolující usnesení soudu prvého a zamítl exekuční návrh proto, že podle pravoplatného vyrovnání o jmění dlužníka uzavřeného po vydání rozsudku okresního soudu pro věci obchodní v Praze ze dne 21. června 1927, tvořícího exekuční titul, výrokem sedrie v Trenčíně ze dne 25. ledna 1928 má vymáhající věřitel nárok jen na 35%ní kvotu své pohledávky a nemůže proto žádati o exekuci k vydobytí celé pohledávky a že mimo to mohl žádati o povolení exekuce podle § 62 vyr. ř. slovenského toliko na základě tabelárního výkazu, nikoli na základě zmíněného rozsudku. Leč usnesení rekursního soudu jest právně mylné. Povolení exekuce děje se podle § 3 a 55 ex. ř. zpravidla bez slyšení strany, jest pro ně rozhodným toliko návrh strany z nároku oprávněné a jest podle § 7 ex. ř. závislým jen na tom, by kromě ostatních, v tomto případě v úvahu nepřicházejících náležitostí, byl exekučním titulem náležitě vykázán nárok, o jehož vymožení se žádá (§ 54 druhý odstavec ex. ř.). Tento předpoklad byl exekučnímu soudu, když povoloval žádanou exekuci, dán, neboť vykonatelný nárok vymáhajícího věřitele byl řádně vykázán exekučním titulem zřejmým ze spisů rozepře. Povolil tudíž prvý soud exekuci právem, ano mu podle obsahu spisů nebylo známo, že po vydání exekučního titulu bylo o dlužníkově jmění uzavřeno soudní vyrovnání. Leč i kdyby prvý soud byl o této okolnosti věděl, nebyla by vědomost ta s to vyvolati u něho jiné rozhodnutí ve věci, než jaké učinil. Vždyť rozsudek pro zmeškání, tvořící pravoplatný exekuční titul, nepozbyl své účinnosti proto, že tomu, kdo jej nabyl, poskytuje zákon možnost vymáhati svou pohledávku také na základě jiného exekučního titulu, jakým jest podle § 62 slov. vyr. ř. i pravoplatné vyrovnání a tabelární výkaz, podle něhož dlužník nepopřel přihlášenou pohledávku. Jest ovšem správným, že uzavřené vyrovnání mělo vliv na vymáhanou pohledávku. Avšak povolující soud nesmí přihlížeti ke skutečnostem vykonatelný nárok zrušujícím nebo zastavujícím ani tehdy, kdyby mu byly známy odjinud. Jak takové skutečnosti lze proti exekuci uplatňovati, předpisují § 35 a 40 ex. ř. Rekurs povinné strany proti povolení exekuce byl pro tento účel prostředkem nevhodným.

Citace:

č. 8261. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1929, svazek/ročník 10/2, s. 123-124.