Čís. 1579.

Byla-li uhražovací jistina pro důchod vypočtena na základě 4 proc. úrokové míry, může vydražitel, není-li uhražovací jistina plně kryta nejvyšším podáním, ubírati z jistiny potud, pokud 4 proc. úroky k úhradě dávek nestačí. Dlužníkova legitimace ku stížnosti do usnesení, jímž rozhodnuto, že jistina jest vyčerpána.
(Rozh. ze dne 28. března 1922, R I 353/22.)
Při rozvrhu nejvyššího podání za exekučně vydraženou nemovitost v r. 1899 byla na výměnek a roční důchod 600 K Kateřiny H-ové, váznoucí na prodané nemovitosti, zachována uhražovací jistina 8819 Kč 43 h. Poněvadž úroky z této jistiny nestačily na roční důchod Kateřiny H-ové 600 Kč, přibíral vydražitel z uhražovací jistiny částky, kterých bylo třeba, aby výminkové dávky byly nezkráceně vypláceny. Kateřina H-ová zemřela dne 14. srpna 1921, načež exekuční soud vyzval vydražitele, by složil k soudu zbytek jistiny 2624 Kč 12 h, čemuž vyzvaný vyhověl, sraziv si 400 Kč, jež vyplatil Josefu H-ovi na srážku jeho pohledávky na prázdno vyšlé. Žádost jeho, by bylo prohlášeno, že uhražovací jistina 8819 Kč 43 h zachovaná na výměnek a roční důchod Kateřiny H-ové jest vyčerpána, soud prve stolice zamítl a ponechal částku 2224 Kč v soudním uschování za účelem rozdělení mezi věřitele na prázdno vyšlé. Důvody: Podle soudního výpočtu činí tento uvolněný zbytek 2624 Kč 12 h, při kterémžto výpočtu postupováno z toho předpokladu, že vydražitel, jemuž celý uhražovací kapitál byl v rukou ponechán, musí tento zúročiti 5 proc. zák. mírou úrokovou. Josef R. k vyzvání soudnímu také skutečně tento kapitál, jakož i 46 Kč úroků složil, při čemž si srazil 400 Kč, které podle předložené kvitance vyplatil Josefa: H-ovi nа srážku jeho pohledávky 420 Kč na prázdno vyšlé. Nyní však žádá vrácení těchto složených částek z toho důvodu, že podle rozvrhového usnesení byla položena za základ stanovení uhražovacího kapitálu tehdy obvyklá 4 proc. míra úroková 25tinásobným obnosem 7.500 zl., následkem čehož také pro umořování tohoto uhražovacího kapitálu musí býti položena za základ 4 proc. míra úroková a že dle této míry úrokové jest uhražovací kapitál úplně vyčerpán. Tento náhled však je mylný. Výše uhražovacího kapitálu byla vypočtena dle § 225 ex. ř. a tento uhražovací kapitál, pokud se na něj z nejvyššího podání dostalo, byl ponechán vydražiteli k placení výměnku za podmínek v rozvrhovém usnesení uvedených. Poněvadž nebyl kapitál ten uložen na úroky u peněžního ústavu, nýbrž ponechán v rukou vydražitelových, jest povinen vydražitel podle obdoby §§ 152 a 223 ex. ř. platiti z něho zákonné úroky 5 proc. Z důvodu tohoto bylo žádost shora vytčenou zamítnouti. Připomíná se, že i při 4 proc. úrokování by ještě zbývala z uhražovacího kapitálu částka přibližně 242 Kč 30 h. Rekursní soud uložil prvému soudu, by vydal vydražiteli jím složený peníz. Důvody: Vydražitel byl povinen roční důchod 600 K Marii H-ové dávati, naproti čemuž byl oprávněn úroky z uhražovacího kapitálu si podržeti. V usnesení rozvrhovém přicházejí na přetřes pouze 4 proc. úroky, pouze takové se vydražiteli počítají, nikoliv úroky jiné, zejména ne zákonné 5 proc. Není proto přípustno počítati nyní vydražiteli z uhražovacího kapitálu úroky 5 proc., když tehdy v rozvrhovém usnesení počítalo se pouze s úroky 4 proc. A při takovém 4 proc. zúrokování kapitálu uhražovacího vzhledem k tomu, že renta byla předem splatna ode dne dražby, t. j. 14. června 1899 až do úmrtí Kateřiny H-ové, t. j. 14. srpna 1921, tudíž odevzdala se 22krát, takže činí 14. srpna 1921 zbytek uhražovacího kapitálu pouze 352 K a vzhledem k tomu, že vydražitelé 400 K vyplatili Josefu H-ovi na srážku jeho pohledávky 420 K na prázdno vyšlé, jakož i vzhledem k té okolnosti, že 14. srpna 1921 splatna byla další částka 150 K, jest celý uhražovací kapitál vyčerpán. Nutno tedy, když byl omylem k soudu složen, jej i s úroky vrátiti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Legitimace opatrovníka Roberta H-a — vlastně jeho pozůstalosti — k rekursu jest dána tím, že, kdyby z uhražovacího kapitálu, o nějž jde, něco zbývalo, bylo by přikázati zbytek věřitelům, kteří při rozvrhu nejvyššího podání vyšli na prázdno, a tím by se zároveň zmenšil osobní dluh Roberta H-a. Dovolací rekurs není odůvodněn. Že uhrazovací kapitál pro roční důchod 300 zl. 600 K Kateřiny H-ové určen byl vzhledem k tehdejší obvyklé 4 proc. míře úrokové 25 násobkem na 7500 zl. 15000 K, mělo ten význam, že, kdyby bylo nejvyšší podání stačilo na celý uhrazovací kapitál, byl by vydražitel býval povinen, z ponechané mu části nejvyššího podání, rovnající se kapitálu 7500 zl. 15000 K, odváděti ročně Kateřině H-ové 4 proc. úrok t. j. důchod 600 K bez ohledu na to, jak by on byl využíval kapitálu, a že by po smrti Kateřiny H-ové uhrazovací kapitál byl dodatečně připadl věřitelům, na něž se při rozvrhu nejvyššího podání nedostalo. Na této zásadě nemůže ničeho měniti skutečnost, že z nejvyššího podání zbývala na uhrazovací kapitál jen částka 8819 K 43 h. Rozdíl záleží pouze v tom, že vydražitel, ježto 4 proc. úroky z části uhrazovacího kapitálu, který mu byl ponechán, nestačily na placení ročního důchodů 600 K, směl si srážeti částku, toho kterého roku do 600 K scházející, z kapitálu, jenž takto rok od roku se ztenčoval, následkem čehož ovšem zase úrok z něho vždy se zmenšoval a potřebný doplatek z kapitálu se zvyšoval. Názor, že vydražitel měl z ponechané mu části nejvyššího podání počítati úrok 5 proc., není tudíž správný. Že pak, vezme-li se za základ úrokování 4 proc., uhrazovací kapitál vyčerpán by nebyl, stěžovatel ani netvdí.

Citace:

č. 1579. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 317-319.