Čís. 1873.
Ku povolení zápisu cizozemské společnosti s r. o. do tuzemského rejstříku jest nezbytným průkaz o vzájemnosti.
(Rozh. ze dne 27. září 1922, R I 1024/22.)
Opověď cizozemské společnosti s r. о. k tuzemskému rejstříku byla zamítnuta soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchto
důvodů:
Dle § 108 odstavec 1. čís. 4 zákona o společnostech s ručením obmezeným ze dne 6. března 1906, čís. 58 ř. zák., jest zápis cizozemské společnosti do obchodního rejstříku v tuzemsku odepříti, neprokáže-li společnost, že ve státu, k němuž náleží, jsou tuzemské společnosti téhož druhu na základě vzájemnosti stejně připuštěny ku zřizování závodů, jako tamní domácí společnosti. Předpis tento má ráz nutkavý a jest proto průkaz vzájemnosti, který společnost, závod opovídající, sama podati musí, nezbytnou podmínkou pro povolení zápisu. Stěžovatelka sama však přiznává, že tohoto průkazu nemá a že by jej teprve ve lhůtě dvouměsíční soudu předložiti mohla. Odpovídá tudíž zamítnutí opovědi společnosti do obchodního rejstříku již z tohoto důvodu úplně zákonu a netřeba se ani zabývati dalšími podmínkami pro povolení zápisu zákonem požadovanými.
Citace:
č. 1873. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 817-817.