Čís. 4035.Prozkoumání zboží dle čl. 347 obch. zák. musí se státi neprodleně po dodání zboží a to po případě i odborně a není kupitel oprávněn, otáleti s podrobným prozkoumáním zboží tak dlouho, až je bude moci upotřebiti.Důkazní břemeno včasného oznámení vad a tím i včasného zkoumání zboží stihá kupitele.(Rozh. ze dne 2. července 1924, Rv I 549/24.)Proti žalobě o zaplacení nedoplatku kupní ceny za dodané zboží namítl žalovaný mimo jiné, že dal zboží k disposici. Žalobě bylo vyhověno soudy všech tří stolic, Nejvyšším soudem z těchtodůvodů:Jak z vývodů dovolání i odvolání zdá se na jevo vycházeti, vykládá žalovaný slova čl. 347 odstavec druhý obch. zák. »bez odkladu po dodání, pokud jest to podle řádného chodu obchodního možno« tak, že nemusí dříve zboží zkoumati a vady vytýkati, dokud zboží podle poměrů ve své továrně nemohl upotřebiti a že pokládá za vady skryté již ty, které nemohl při zevní prohlídce zjistiti. Vychází-li žalovaný z těchto předpokladů, jest ovšem v obojím směru na omylu. Kupitel, chtěje se přesvědčiti, zda má koupené zboží vady, a chtěje případné vady včas vytýkati, musí neprodleně po dodání zboží, jakmile jest mu to podle řádného chodu obchodního možno, je zkoumati, a to nejen zevně a povrchně, nýbrž, pokud jest to podle povahy zboží třeba, i odborně. Že by byl kupec oprávněn otáleti s podrobnou prohlídkou tak dlouho, až bude moci zboží upotřebiti, není správným, a takový postup odporoval by příkře čl. 347 obch. zák. Zjištěno jest, že žalovanému dodán byl vagon třísloviny (výtažku) »Triumf« podle faktury ze dne 22. prosince 1922 v prosinci 1922, že však žalovaný teprve dopisem ze dne 22. března 1923 oznámil žalobkyni, jaké závady při upotřebení výtažku shledal, a žádal za vysvětlení, kterého se mu dostalo v dopisu ze dne 21. dubna 1923, na který teprve v dopisu ze dne 3. května 1923 vady vytýkal. Žalovaný píše v onom dopise ze dne 22. března 1923, že při použití Triumfu shledal závady, blíže popsané, a praví sám v žalobní odpovědi, že počátkem března 1923 začal výtažek upotřebovati a že při spotřebení výtažku shledal také, že místo objednaného tmavohnědého zrnitého druhu bylo mu dodáno též několik pytlů světlohnědého, práškového extraktu. Žalovaný marně snaží se ještě v dovolání své tvrzení o včasnosti výtky též ohledně této vady udržeti, ačkoli přece šlo tu nade vši pochybnost o vadu zjevnou, kterou by byl musil viděti, kdyby byl zboží i jen zevně prohlížel. Důkazní břemeno včasného oznámení vad ve smyslu čl. 347 obch. zák., jehož podkladem jest také včasné zkoumání zboží, stihá žalovaného. Ten Však ani slovem v první stolici se nezmínil, že zboží včasně zkoušel a to ani povrchně, tím méně odborně v tom způsobu, jak to sám již v odpovědi na žalobu a v odvolání popisuje. Zůstaly-li žalovanému vytýkané vady po tři měsíce utajeny a přimíchal-li v březnu 1923 výtažek hned do 84 kádí, stalo se to jen proto, že zboží podle své povinnosti jako pečlivý obchodník dříve nezkoušel a nikoli proto, že šlo o vady tajné, jak to nyní vyložiti se snaží. Když tedy odvolací soud uznal, že oznámení vad teprve v dopise ze dne 22. března 1923, tedy po 3 měsících, učiněno bylo pozdě a že zboží platí podle čl. 347 obch. zák. za schválené, jest tento úsudek správný, protože žalovaný ani netvrdil, že odborné zkoumání zboží nemohlo býti provedeno dříve, než za 3 měsíce. Protože pak žalovaný toho, co mu náleželo, nedokázal, nebyl jeho námitkami právní základ žaloby otřesen, ani nebyly jeho dovoláním otřeseny správné důvody odvolacího soudu. Nebylo tedy nutno zabývati se otázkou, zda dopis ze dne 22. března 1923 obsahuje oznámení vad, jak to zákon ve čl. 347 obch. zák. žádá, protože dopis ten byl již patrně opožděným. Vše, co bylo uvedeno, platilo by též podle §u 346 obch. zák., platného na Slovensku.