Čís. 16018.

O zrušovací stížnosti podle § 46 honeb. zák. č. 49/1866 z. z. pro Čechy rozhoduje soud po případě soudce, který jest příslušný k povolení exekuce na základě nálezu rozhodčího (smluvčího) soudu. Tím jest v hlavním městě Praze okresní soud exekuční.
(Rozh. ze dne 13. dubna 1937, R I 180/37.)
Okresní soud exekuční v Praze vyhověl zrušovací stížnosti podané proti nálezu smluvčího soudu pro obvod Š-ský, zřízeného podle honebního zákona ze dne 1. června 1866, č. 46, z. z. čes. Rekursní soud zrušovací stížnost odmítl pro nepříslušnost dovolaného soudu, postoupiv věc příslušnému okresnímu soudu civilnímu v P. Důvody: Podle § 46 zák. č. 49/1866 z. z. čes. jest příslušným rozhodovati o zrušovací stížnosti do nálezu smluvčího soudu soud, jenž jest oprávněn povoliti exekuci k vykonání výroku smluvčího soudu. Tímto příslušným soudem jest okresní soud, v jehož obvodu jsou při započetí exekuce věci, na které se exekuce vede (§§ 1 č. 16, 4 č. 6 a 18 č. 4 ex. ř.). Okresní soud exekuční v Praze, jenž byl zřízen vládním nařízením ze dne 26. srpna 1926, č. 165, Sb. z. a n. jest příslušný rozhodovati pouze v exekučních věcech, které dříve náležely do příslušnosti okresních soudů zřízených v hlavním městě Praze, kdežto nesporná a sporná agenda z obvodu těchto soudů náleží nadále do jich kompetence. Jednání o zrušovacích stížnostech podle § 46 řeč. hon. zák., jež se děje v nesporném řízení, není exekuční věcí, takže o stížnosti nepřísluší rozhodovati exekučnímu soudu v Praze, nýbrž soudu, v jehož obvodu jsou při započetí exekuce věci, na které se exekuce vede, a tím jest okresní soud pro Prahu-Sever. Jde tu o nezhojitelnou nepříslušnost exekučního soudu (§ 51 ex. ř.), k níž jest podle § 44 j. n. přihlížeti v každém období rozepře (§ 41 zák. č. 100/1931 Sb. z. a n.). Bylo proto k rekursu napadené usnesení zrušiti jako zmatečné (§ 477 č. 3 c. ř. s.) a rozhodnouti, jak se shora stalo.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil rekursnímu soudu, aby bez zřetele k důvodu zrušovacímu znova o rekursu rozhodl. Důvody:
Jde o zrušovací stížnost proti nálezu rozhodčího (smluvčího) soudu ve smyslu § 46 zákona ze dne 1. června 1866, č. 49 z. z. čes. (honební zákon pro Čechy) jako mimořádný opravný prostředek. Řádného opravného prostředku tu vůbec není, poněvadž podle odst. 5 řečeného zákonného ustanovení není z nálezu soudu smluvčího odvolání. Nejvyšší soud se takovouto zrušovací stížností již zabýval a v rozhodnutí č. 14451 Sb. n. s. podrobně vyložil, že jest o ní rozhodnouti podle zásad o řízení nesporném, a jest proto i přípustnost dovolacího rekursu posuzovati podle zákona ze dne 19. června 1931, č. 100, Sb. z. a n. Řešiti jest jedině otázku, zda o uvedené zrušovací stížnosti, na niž třeba užíti zásad o řízení nesporném, rozhoduje soudce, jemuž jsou přikázány k vyřizování záležitosti soudnictví nesporného, nebo soudce exekuční, a poněvadž v souzeném případě jde o Prahu a tam byl vládním nařízením ze dne 26. srpna 1926, č. 165 Sb. z. a n. zřízen pro obvody všech okresních soudů v hlavním městě Praze samostatný exekuční soud (viz též Věstník min. sprav. z roku 1928, sdělení č. 118), zda v případech vyskytnuvších se v obvodech okresních soudů pražských má o takovéto zrušovací stížnosti rozhodovati ten okresní soud, který by byl jinak příslušný, anebo samostatný exekuční soud v Praze. Při řešení této otázky jest vycházeti z ustanovení posl. odst. § 46 honeb. zák. pro Čechy ze dne 1. června 1866, č. 49 z. z. čes. Podle dotčeného ustanovení má býti za vykonání výroku rozhodčího (smluvčího) soudu požádán příslušný soud, kterýž, byla-li již podána stížnost zrušovací pro nezachování toho, co bylo v tomto předpisu nařízeno, prve než exekuci povolí, v příčině této stížnosti rozhodne. Z uvedeného znění zákona jasně vyplývá, že o zrušovací stížnosti rozhoduje ten soud po případě soudce, který exekuci povoluje. Podle § 4 č. 6 ex. ř. je příslušný k povolení exekuce na základě nálezu rozhodčích soudů, tudíž též na základě nálezu rozhodčího (smluvčího) soudu podle § 46, posl. odst., zákona ze dne 1. června 1866, č. 49 z. z. exekuční soud uvedený v §§ 18 a 19 ex. ř. a tím jest pro obvody všech okresních soudů v hlavním městě Praze, jak už bylo svrchu vyloženo, samostatný okresní exekuční soud v Praze.

Citace:

Čís. 16018.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/1, s. 492-493.