Č. 9878. Závodní výbory: I. V řízení před rozhodčí komisí podle zák. o záv. výborech nutno přísně rozeznávati mezi rozsudečným výrokem a rozhodovacími důvody. — II. Rozhodčí komise není oprávněna odpírati pro svoji nepříslušnost věcné rozhodování ve sporu mezi závodním výborem a správou závodu o přeložení člena záv. výboru do jiného oddělení závodu. (Nález ze dne 4. května 1932 č. 7003.) Prejudikatura: Boh. A 7531/28. Věc: Dělnický závodní výbor Poldiny huti na Kladně proti rozhodčí komisi podle zák. o záv. výborech na Kladně (za zúč. firmu »Poldina huť« na Kladně adv. Dr. Jiří Heyer z Prahy) o přeložení člena záv. výboru do jiného oddělení. Výrok: Nař. rozhodnutí se zrušuje pro nezákonnost. Důvody: Dělnický závodní výbor Poldiny huti v K. stěžoval si u rozhodčí komise v Kladně, že ředitelství závodu, přeloživši člena záv. výboru Oldřicha L. z oddělení kalírny na nádvoří, překáží tomuto členu ve výkonu jeho funkce, vztahující se na oddělení kalírny, a žádal, aby jmenovaný člen byl znovu přikázán do tohoto záv. oddělení. Rozhodčí komise po provedeném ústním líčení vydala nař. nález, kterým stížnost záv. výboru i s návrhem v ní obsaženým odmítla pro svou nepříslušnost. O stížnosti výboru uvážil nss takto: Především sluší zjistiti, co jest obsahem enunciátu nař. rozhodnutí, neboť nss může přezkoumati výrok rozhodčí komise jen tak, jak komisí byl vydán, a nemůže do jeho enunciátu vkládati, co v něm obsaženo není. Nemůže zejména zcela jasný právní obsah enunciátu nahražovati obsahem jiným, třebaže snad rozhodovací důvody poskytují materiál ke konstrukci enunciátu s jiným obsahem, než jak komisí byl formulován. Tento procesní formalismus zaveden byl do řízení před rozhodčí komisí prováděcím nařízením k zák. o záv. výborech č. 2/22, jež v § 35 ustanovuje, že pro řízení před rozhodčí komisí platí subsidiárně ustanovení civilního procesu před soudy, zejména tedy také přísné rozeznávání mezi rozsudečným výrokem a rozhodovacími důvody. V tom směru poukazuje nss na nál. Boh. A 7531/28. Enunciátem nař. rozhodnutí odmítnuta byla pro nepříslušnost rozhodčí komise stížnost záv. výboru s návrhem, aby přeložení člena záv. výboru Oldřicha L. na nádvoří bylo zrušeno, a aby tento byl zpět přeložen do oddělení kalírny. Návrh ten byl podle protokolu o jednání před rozhodčí komisí dne 4. listopadu 1929 precisován v ten smysl, »aby přesazený Oldřich L. byl zpět přesazen do oddělení kalírny Poldiny huti (§ 235 civ. ř. s.). Nss musil tedy ke stížnosti záv. výboru zkoumat, zda rozhodčí komise byla příslušná rozhodnouti o řečeném návrhu záv. výboru, jak při ústním líčení před rozhodčí komisí byl formulován. Spor vznesený závodním výborem před rozhodčí komisi týkal se práv člena záv. výboru, ježto záv. výbor uplatňoval v něm proti zaměstnavateli tvrzené právo člena záv. výboru, aby byl ponechán v onom závodním oddělení, v němž vykonával funkci mluvčího za dělnictvo a zprostředkovatele mezi zaměstnanci tohoto oddělení a zaměstnavatelem. Poněvadž podle mínění záv. výboru byl Oldřich L. přeložením do oddělení jiného v tomto svém právu omezován, domáhal se záv. výbor ochrany tohoto jeho práva před rozhodčí komisí. Poněvadž podle § 26 odst. 1 jest rozhodčí komise povolána rozhodovati ve sporech mezi záv. výborem a podnikatelem o rozsahu práv členů záv. výboru, a o takový spor právě šlo, nebyla žal. rozhodčí komise oprávněna rozhodování ve sporu před ni vzneseném pro svoji nepříslušnost odpírati, nýbrž byla povinna věcně rozhodnouti a v enunciátu vysloviti, zda tvrzené právo člena záv. výboru je mu podle zák. o záv. výborech vskutku poskytnuto a je-li tomu tak, zdali bylo správou závodu nezákonně porušeno. Odepřevši toto rozhodnutí, ocitla se žal. rozhodčí komise v rozporu se zákonem a bylo proto nař. rozhodnutí zrušiti podle § 7 zák. o ss. K tomu budiž poznamenáno, že nss nemohl hleděti k tomu, že rozhodčí komise v důvodech svého rozhodnutí zabývala se i věcně sporným právem člena záv. výboru, neboť, jak již bylo uvedeno, vývody tyto nedošly výrazu v enunciátu nař. rozhodnutí. Nemohl se proto nss zabývati meritem otázky a zkoumati, zda podnikatel jest po zákonu rozvrhem členských funkcí, který záv. výbor provede, omezen ve svém disposičním právu přikázati zaměstnance do určitého pracovního oddělení podle volného svého uvážení.