Čís. 14967.
Tím, že směnka byla označena jako krycí směnka, nebylo vyloučilo dáti ji do oběhu, i kdyby se tak stalo před splatností pohledávky, k jejímuž krytí směnka slouží.
Taková směnka může býti uplatněna a zažalována teprve, když lze dobývati pohledávky jí kryté.

(Rozh. ze dne 19. února 1936, Rv I 138/36.)
Žalobkyni byla odevzdána od K . . . er V. tradici biancosměnka s právem ji vyplniti. Proti směnečné žalobě z této směnky namítli žalovaní, že žalobkyně byla vázána úmluvou mezi žalovanými a K . . . . er V., podle níž směnka měla sloužiti pouze jako jistota až do knihovního zajištění poskytnutého úvěru, že potom měla býti jim vrácena, a že pohledávka K . . . . er V. byla před převodem směnky na žalobkyni skutečně zástavním právem na realitách žalovaných zajištěna, takže směnka již nesměla býti převedena, nýbrž měla býti žalovaným vrácena, mimo to nelze krycí směnku před splatností pohledávky, k jejímuž krytí byla vydána, dáti do oběhu. Prvý soud zrušil směnečný platební příkaz, odvolací soud zjistiv, že tvrzená úmluva se nestala, ponechal směnečný platební příkaz v platnosti.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolání z důvodů uvedených v právní větě.
Citace:
č. 14967. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1937, svazek/ročník 18, s. 219-219.