Čís. 15674.


Ani v zemědělském vyrovnávacím řízení není vyrovnací správce oprávněn k rekursu proti usnesení o určení odhadní ceny nemovitosti patřící vyrovnávacímu dlužníkovi.

(Rozh. ze dne 10. prosince 1936, R II 544/36.)
Rekursní soud vyhověl stížnosti vyrovnacího dlužníka (v zemědělském vyrovnacím řízení) do provedení odhadu a uložil prvému soudu, by provedl odhad ve smyslu vlád. nař. čís. 159/36 Sb. z. a n.
Nejvyšší soud odmítl dovolací rekurs vyrovnacího správce.
Důvody:
Podle § 3 vlád. nař. čís. 76/36 Sb. z. a n. platí o zemědělském vyrovnání ustanovení vyrovnacího řádu, pokud není v uvedeném vládním nařízení výslovně ustanoveno něco jiného. O postavení vyrovnacích správce nemá toto vládní nařízení žádných zvláštních předpisů, takže platí v té příčině předpisy vyrovnacího řádů. Podle nich (§§ 5, 10, 34, 35, 44 a 46) jest vyrovnací správce jako pomocník soudu pouhým dozorčím orgánem nad jednáním a majetkem dlužníkovým, ale jménem věřitelstva nikdy nevystupuje, nýbrž má pouze vyšetřiti stav majetku dlužníkova i všechny okolnosti důležité pro rozhodnutí věřitelů o nabízeném vyrovnání. Schází tedy vyrovnacímu správci legitimace k dovolacímu rekursu, třebas uvádí, že jej podává k odvrácení škody všech věřitelů, jejichž zájmů prý má hájiti. Z ustanovení § 9 vlád. nař. čís. 76/36 Sb. z. a n. plyne ostatně, že nesprávné určení odhadní ceny dlužníkových nemovitostí může po případě škoditi jen těm věřitelům, v jejichž prospěch váznou na nich věcná práva. Podle § 9, odst. 2 uvedeného vládního nařízení má se určení odhadní ceny státi podle předpisů odhadního řádu (přihlížejíc i k změnám podle vlád. nař. čís. 230/36 Sb. z. a n.). Knihovním věřitelům musí tedy podle § 35, odst. 2 odh. řádu býti oznámena soudem určená odhadní cena a tito věřitelé mají pak možnost sami dotčené usnesení vzíti v odpor způsobem tam stanoveným.
Citace:
č. 3191. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1929, svazek/ročník 10, s. 411-415.