NPD documents search: Boh. adm., 15 (1933), sv. 1

Č. 2639.

Zajištění bytu. — Řízení před nss-em: I. Státní zaměstnanec ucházející se o určitý byt není legitimován ke stížnosti na nss proti rozhodnutí úřadu, kterým byl byt zajištěn pro jiného státního zaměstnance. — II. Okolnost, že majitel domu o bytě, obývaném v den vyhlášení zákona č. 225/1922 státním zaměstnancem, před tímto dnem uzavřel nájemní smlouvu s osobou třetí, není na překážku zajištění tohoto bytu podle § 13 zák. č. 225/22, jsou-li podmínky předpisu toho splněny.
(Nález ze dne 13. září 1923 č. 15 160).
Prejudikatura: Usnesení nss-u z 28. února 1923 č. 3422.
Věc: Marie D. a L. K. v Trenčíně proti županskému úřadu v Turčanském Sv. Martině o zajištění bytu.
Výrok: Stížnost Ludvíka K. odmítá se jako nepřípustná, stížnost Marie D. zamítá se jako bezdůvodná.
Důvody: Rozhodnutím z 21. února 1923 zajistil okresní úřad v Trenčíně na základě § 13 zákona z 11. července 1922 č. 225 Sb. v domě st-lčině v Trenčíně z bytu obývaného župním poradcem Ludvíkem B., který se uprázdní služebním přeložením jmenovaného, dva pokoje a kuchyň pro kapitána Ludvíka H. a 3 pokoje pro primáře župní nemocnice Dra Josefa S. V důvodech uvedeno, že zákonné podmínky v daném případě jsou splněny, neboť oba uchazeči o byty jsou státními zaměstnanci, bytu potřebují a byt nebyl dosud nájemcem vypovězen.
Nař. rozhodnutím z 22. února 1923 nevyhověl županský úřad v Turčanském sv. Martině odvolání podanému jak majitelkou domu, tak uchazečem o byt podplukovníkem K., ježto jak kapitán H. tak Dr. Josef S. žádného bytu nemají a jsou státní zaměstnanci. K námitce, že byt dán byl do pronájmu podplukovníku K., nelze přihlížeti, ježto majitelka domu od dosavadního uživatele bytu výpověď před zajištěním nedostala.
Rozhoduje o stížnosti uvážil nss toto:
Pokud stížnost jest podána uchazečem o byt podplukovníkem K., slušelo ji odmítnouti jako nepřípustnou, neboť jak vyslovil nss již usnesením ze dne 28. února č. 3422, nezakládá § 13 zák. z 11. července 1922 č. 225 Sb. pro státní neb železniční zaměstnance právního nároku na zajištění bytu. Nemůže proto st-1 jako uchazeč o byt bráti v odpor nař. rozhodnutí.
Pokud pak rozhodnutí jest naříkáno majitelkou domu, omezuje se její stížnost věcně na jedinou námitku, totiž, že uzavřela již v září 1922 nájemní smlouvou s podplukovníkem Ludvíkem K., dle které se zavázala, že dá uvolnivší se byt ve svém domě jmenovanému do pronájmu, a že úřad měl tuto smlouvu respektovati.
Avšak nehledě k tomu, že tvrzení to není ve shodě s vlastními údaji st-lky při výslechu konaném dne 13. ledna 1923, při němž udala, že byt přislíbila již před rokem lékaři Dru Jos. S., nebrání okolnost, že majitelka domu uzavřela o bytě obývaném v den vyhlášení zákona /20 státním zaměstnancem, před tímto dnem nájemní smlouvu s určitou osobou, aby úřad byt ten zajistil pro jiného státního zaměstnance, jsou-li předpoklady cit. zákonem stanovené v době zajištění splněny. Že by tomu tak v daném případě nebylo, totiž že by byt dne 19. srpna 1922 nebyl obýván státním zaměstnancem a neuprázdnil se služebním přeložením zaměstnance toho, že byt nebyl zajištěn zase pro státní zaměstnance t. j. pro kapitána Ludvíka H. a Dra Josefa S., nikoliv jak se stížnost omylem domnívá, i pro sedriálního soudce Fr. K. a pro nadporučíka Jana H., kteří ovšem jsou také státními zaměstnanci, a že konečně st-lce byla nájemníkem dána výpověď dříve než jí byl dodán zajišťovací příkaz, stížnost ani netvrdí. Zmíněným zákonem omezena byla volnost majitele domu potud, že musí byt, uprázdněný odchodem státního zaměstnance, pronajmouti právě onomu státnímu zaměstnanci, kterého mu úřad označí a nemůže uzavříti nájemní smlouvu s osobou, s kterou majitel domu zamýšlí uzavříti smlouvu nájemní, byť i to byl rovněž zaměstnanec státní neb železniční.
Nař. rozhodnutí jest tedy ve shodě se zákonem a bylo proto stížnost majitelky domu zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 2639. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 5/2, s. 535-536.