NPD documents search: Boh. adm., 17 (1935), sv. 1

Čís. 59 dis.

Jde-li o porušení povinností povolání, může si stěžovati (§ 53 čís. 3 kárn. stat.) do unesení kárné rady, jímž bylo vysloveno, že není důvodu ke kárnému jednání (§ 29 odst třetí kárn. stat.), kdo byl jednáním advokátovým zkrácen ve svých právech.
(Rozh. ze dne 29. února 1928, Ds I 2/28.)
Nejvyšší soud jako soud druhé stolice v kárných věcech advokátů, slyšev generálního prokurátora, nevyhověl stížnosti Antonína V-a do usnesení kárné rady advokátní komory v Praze ze dne 17. prosince 1927, jímž bylo vysloveno, že není příčiny ke kárnému jednání proti Dr. Josefu V-ovi, potud, pokud advokátovi vytýká, že »nevystoupil« proti Anežce V-ové. V ostatním stížnosti vyhověl potud, že napadené usnesení zrušil a věc vrátil kárné radě, by, doplníc řízení, znova rozhodla. V otázce, o niž tu jde, uvedl v
důvodech:
Co do oprávnění stěžovatele k této stížnosti dlužno předeslat!, že Antonín V. vytýká svému dřívějšímu právnímu zástupci porušení povinností povolání a tvrdí, že byl jednáním advokátovým zkrácen ve svých právech, takže jest podle § 53 čís. 3 kárn. stat. ze dne 1. dubna 1872, čís. 40 ř. zák. oprávněn ke stížnosti do usnesení kárné rady, jímž bylo vysloveno, že není důvodu ke kárnému jednání (§ 29 odst. třetí kárn. stat.).

Citace:

Č. 11908. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1936, svazek/ročník 17/1, s. 957-959.