Čís. 16668.Exekuce podle §§ 249 a násl. ex. ř. předpokládá nepodmíněné vlastnictví dlužníka; podle uvedeného předpisu nelze vésti exekuci na věc Samou zabavením podmíněného vlastnického práva dlužníka ke koupené věci, jež má teprve po úplném zaplaceni kupní ceny na něho přejíti. Na práva kupitele věci koupené s výhradou práva vlastnického pro prodatele lze vésti exekuci jen podle § 331 ex. ř.(Rozh. ze dne 25. ledna 1938, R I 1597/37.)Vymáhající věřitelka navrhla, aby jí byla k vymožení vykonatelné pohledávky 48250 Kč 67 h s přísl. povolena proti povinnému exekuce I. zabavením podmíněného vlastnického práva, příslušícího povinnému k osobnímu automobilu »A.«, jež má na něho přejíti po úplném zaplacení kupní ceny prodatelce firmě »A.«, II. zabavením nároku povinného, který by mu vznikl odstoupením prodatelky od kupní smlouvy, na vrácení toho, co na kupní ceně povinný již zaplatil nebo její části, a dále že se povinnému zapovídá, aby nějak nakládal s právem pod I. zabaveným, nebo aby přijal kupní cenu nebo její část, jež se mu po případě vrátí, nebo aby jakkoliv jinak onu částku zúčtoval s prodatelkou nebo jinou třetí osobou. Poddlužnici a zároveň prodatelce se zakazuje, alby konala povinnému nějaké platy, nebo aby to, co od povinného přijala, jinak zúčtovala. Doručením uvedené zápovědi povinnému je nabyto zástavní právo na jeho podmíněném vlastnickém právu a doručením platební a zúčtovací zápovědi poddlužnici i zástavního práva na možném nároku povinného na vrácení nebo zúčtování. Zároveň se nařizuje zájemné popsání práv do exekuce vzatých. Exekuční soud vyhověl návrhu. Rekursní soud k rekursu povinného změnil napadené usnesení tak, že návrh pod I. zamítl.Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhající věřitelky.Důvody:Rekursní právem zamítl stěžovatelčin návrh, aby bylo zabaveno »podmíněné« vlastnické právo dlužníka ke koupenému automobilu, »jež má teprve po úplném zaplacení kupní ceny přejíti na něho«. Netřeba tu řešiti otázku, zda kupitel, jemuž byla koupená věc odevzdána s dosud účinnou výhradou vlastnictví pro prodatele, má k ní podmíněné vlastnictví, jak stěžovatelka míní, neboť i kdyby tomu tak bylo, nestačilo by takové vlastnictví k tomu, aby mohla proti kupiteli býti povolena exekuce na věc samu podle §§ 249 a násl. ex. ř. Taková exekuce předpokládá tvrzení nepodmíněného vlastnictví dlužníka. Proto by mohlo právo kuipitele k věci býti podřaděno jen pod »majetkové právo« ve smyslu § 331 ex. ř., na něž lze vésti exekuci jen způsobem v právě uvedeném ustanovení vytčeným (srov. rozh. č. 7174 a 11008 Sb. n. s.). Exekuční návrh podle § 331 ex. ř. má obsahovali návrh vymáhajícího věřitele na vydání příkazu dlužníkovi, aby se zdržel všelikého nakládání s právem, jež je předmětem exekuce, po případě též na vydání zápovědi osobě k plnění povinné, aby neplnila dlužníkovi, a dá-li se to provésti podle povahy věci, může býti navrženo také zájemní popsání práva vzatého do exekuce. Stěžovatelka učinila takové návrhy jen v odstavci II. svého exekučního návrhu, jemuž bylo pravoplatně vyhověno v celém rozsahu. Tím bylo stěžovatelce povoleno vše, co jí mohlo býti povoleno se zřením na ustanovení § 331 ex. ř., a nemohlo jí býti ještě zvlášť povoleno zabavení uvedené v odstavci I. jejího návrhu.