NPD documents search: Boh. adm., 6 (1924), sv. 2

č. 3835.

Nemocenské pojištění: K výkladu pojmu »hlavní zaměstnání «.
(Nález ze dne 30. června 1924 č. 7344).
Věc: Okresní nemocenská pokladna v H. (adv. Dr. Jaroslav Košek z Prahy) proti ministerstvu sociální péče o nemocenské pojištění.
Výrok: Stížnost se zamítá jako bezdůvodná.
Důvody: Nař. rozhodnutím vyslovil žal. úřad v pořadí instancí ve sporu okr. nemoc, pokladny v H. se sch-skou lesní zařizovací kanceláří tamtéž o povinnost této kanceláře platiti pokladně příspěvky za M. H., která jest zaměstnána v uvedené kanceláři úklidem a vytápěním kancelářských místností a odnášením pošty na poštovní úřad v H., že sch-ská lesní zařizovací kancelář v H. není povinna ve smyslu § 31 a 33 nemoc. zák. příspěvky platiti, ježto M. H. není podrobena pojištění ve smyslu § 1 nemoc. zák., a to z těchto důvodů:
M. H. žije ve společné domácnosti se svým manželem J. H., jest matkou 1 dítka a přirozeně vede celou domácnost svého manžela. J. H. jest zaměstnán u sch-ské lesní zařizovací kanceláře jako sluha v museu a má za tuto funkci následující požitky: 1. denní plat 14 Kč, 2. bezplatný byt.. ., pak zahrádku a dále obdrží 4 prostorové metry palivového dříví. Mimo to má J. H., který každý druhý den provádí navštěvovatele musea, příjem na zpropitném, které činí asi tolik, co nese služba obou manželů. Naproti tomu manželka M. H. jest zaměstnána krátkou dobu ráno a večer úklidem, pokud se týče vytápěním úředních místností, za kterouž práci dostává 10 Kč denně, od 1. ledna 1921 20 Kč denně a posluhuje mimo toho u úředníka St. za měsíční odměnu 20 Kč. Z uvedeného vysvítá, že hlavním pramenem výživy a oporou celé hospodářské existence rodiny H-ovy jest příjem a naturální požitky manžela J. H. a že uvedené zaměstnání manželky M. H. jak pro lesní zařizovací kancelář, tak i pro úředníka St. jest při vedení celé domácnosti H-ovy zaměstnáním jejím vedlejším, jehož příjem sice hospodářskou situaci manželů H-ových zlepšuje, ale není podmínkou jejich existence. Na základě zaměstnání toho tudíž M. H. nemoc. pojistné povinnosti dle § 1 zák. z 15. května 1919 č. 268 Sb. nepodléhá.
O stížnosti uvážil nss toto:- - -
Při řešení otázky, zda zaměstnání určité osoby jest jejím zaměstnáním hlavním či vedlejším, dlužno porovnávati pouze jednotlivé složky pracovní činnosti této osoby navzájem, nikoliv činnost této osoby s činností osoby jiné, třeba ve společné domácnosti s ní žijící.
Nezáleží tedy vůbec na tom, jaký pracovní výdělek měl manžel M. P., nýbrž jediné na tom, která z činností, tvořících její denní zaměstnání, je činností hlavní, a která vedlejší.
Jest pravda, že i úřad ve svém rozhodnutí porovnával výdělek manžela M. H. s výdělkem jejím vlastním, ve skutečnosti však přihlížel i k okolnosti rozhodné a porovnával, v jakém poměru jest zaměstnání jmenované v kanceláři lesní správy k zaměstnání jejímu ve vlastní její domácnosti, a dospěl na základě tohoto srovnání k úsudku, že ono zaměstnání jest jen zaměstnáním vedlejším, trvajíc poměrně krátkou dobu ráno a večer, kdežto zaměstnání jmenované ve vlastní domácnosti, zaujímající největší část pracovní doby jmenované osoby, jest zaměstnáním hlavním. Úsudek tento jest sám o sobě možný, a může tedy nař. rozhodnutí o něj býti opřeno.
Ale pak nelze nař. rozhodnutí rušiti proto, že toto se dovolává kromě toho též okolnosti pro rozhodnutí irelevantní, a netřeba také zkoumati, zda se zjištění této okolnosti stalo způsobem prostým vad dle § 6 zák. o ss.
Bylo proto stížnost zamítnouti jako bezdůvodnou.

Citace:

č. 3835. Sbírka nálezů Nejvyššího správního soudu ve věcech administrativních. Praha: Právnické nakladatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 250-251.