Authors:
= Váž. tr., 4 (1922)
PDF

Čís. 991.


Pokud přísluší železničnímu zaměstnanci drahotní příspěvek pro dítě, jež jest již ve službě mimo domov.
(Rozh. ze dne 7. listopadu 1922, Kr II 665/22.)
Nejvyšší soud jako soud zrušovací vyhověl v neveřejném zasedání zmateční stížnosti obžalovaného do rozsudku zemského jakožto nalézacího soudu v Opavě ze dne 3. srpna 1922, jímž byl stěžovatel uznán vinným zločinem podvodu dle §§ 197 a 200 tr. zák., zrušil napadený rozsudek a vrátil věc soudu nalézacímu, by o ní znovu jednal a ji rozhodl.
Důvody:
Nalézací soud vychází z předpokladu, že obžalovaný neměl nároku na drahotní příspěvek pro svou dceru a že tuto bylo pokládati za zaopatřenou již proto, že v době, o niž jde, byla ve stálém služebním poměru u rolníka Emila В-a. Tomuto mínění nelze přisvědčiti. Podle služebního rozkazu ze dne 4. ledna 1921, čís. 015, přiloženého ke spisům, povolují se železničním zřízencům drahotní přídavky pro vlastní děti, pokud příjem z jejich výdělečné činnosti se nerovná přibližně aspoň polovici příjmů, které by tyto osoby vzhledem k svému stáří, vzdělání a jiné případné kvalifikaci měly jako zaměstnanci čsl. státních drah. Aby mohlo býti posouzeno, zda dítěti železničního zaměstnance přísluší drahotní přídavek, musí tedy býti zjištěno, kolik činí jeho úhrnný výdělek na hotovosti a v naturáliích a jaké příjmy by mělo vzhledem ke svému stáří, vzdělání a jiné případné kvalifikaci jako zaměstnanec státních drah. Názor ředitelství státních drah, že děti, sloužící mimo dům otcovský, mající stravu, byt a plat, jest považovati za zaopatřeny a že takové děti nemají nároku na drahotní přídavek, není pro nalézací soud závazným, poněvadž trestní soudce posuzuje samostatně i předchozí otázky administrativně-právní. Jelikož zmíněné rozhodující skutečnosti v tomto případě pro dobu, o kterou jde, nebyly zjištěny, bylo podle § 5 zákona ze dne 31. prosince 1877, čís. 3 ř. z. z roku 1878 napadený rozsudek zrušiti a nalézacímu soudu naříditi, by znovu o věci jednal a rozhodl.
Citace:
č. 991. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech trestních. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 500-501.
Creative Commons BY-NC-ND 4.0 Obsah podléhá licenci Creative Commons BY-NC-ND 4.0. Uveďte autora (BY), neužívejte dílo komerčně (NC), Nezasahujte do díla (ND).