NPD documents search: Váž. civ., 16 (1934), sv. 1

Čís. 13600.

Úprava pachtovného při zemědělských pachtech (vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.).
Soudy mohou podle §§ 55 a 102 ústavní listiny zkoumati platnost nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n.
(Rozh. ze dne 2. června 1934, R I 492/34.) Proti návrhu pachtýře, by bylo upraveno pachtovné ze zemědělských pozemků podle vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n., namítl propachtovatel mimo jiné, že vládní nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n. jest nezákonné. Soud prvé stolice vyhověl návrhu a uvedl v otázce, o niž tu jde, v důvodech: Soud musel se nejprve zabývati námitkou nezákonnosti vl. nař. čís. 164/33 sb. z. a n., jakožto předurčující. Námitku tu odůvodnil propachtovatel tím, že prý vládním nařízením překročila vláda pravomoc danou jí zmocňovacím zákonem čís. 95/33 sb. z. a n., neb jím bylo vsaženo do vlastnických práv majitelů zemědělské půdy, což odporuje ústavní listině. Je především poukázati k tomu, že podle § 102 ústavní listiny může soud, řeše určitou právní věc, zkoumati při zákoně jen, zda byl řádně vyhlášen, kdežto při nařízení i jeho platnost. Soud je toho názoru, že vl. nař. čís. 164/33 sb. z. a n. není nařízením podle tohoto ustanovení, nýbrž zákonem a že lze soudu zkoumati jen, zda bylo řádně vyhlášeno. Vl. nařízení je podle úvodních slov vydáno podle § 1 zák. čís. 95/33 sb. z. a n. o mimořádné moci nařizovací. Tímto zákonem čís. 95/33 sb. z. a n. byla vláda zmocněna, by určité otázky za podmínek v zákoně blíže vytčených upravila nařízením, jež spolupodepisuje president republiky, a dále bylo v § 2 cit. zákona ustanoveno, že ustanovení takových vládních nařízení derogují ustanovení zákonů upravujících týž obor. Již z těchto ustanovení ve srovnání s § 84 ústavní listiny vyplývá, že vlád. nařízení vydaná podle zmocňovacího zákona čís. 95/33 sb. z. a n. nejsou vládními nařízeními podle § 81/1, 84 ústavní listiny, nýbrž jsou jako opatření podle § 54 ústavní listiny skutečnými zákony, jež však nevydává parlament, nýbrž moc přenesená. Pro tuto svou zákonnou povahu nemohou tato nařízení býti podrobena soudcovskému právu zkoumacímu, byla-li řádně vyhlášena. Takovouto námitku však zástupce propachtovatelů vůbec nevznesl. Ustanovení § 5 zák. čís. 95/33 sb. z. a n. nelze vykládati tak, že, dokud vládní nařízení nebylo vládou předloženo oběma sněmovnám, je neplatné. Zákon vytýká naopak, že neplatným se stane takové nařízení teprve, odepřou-li obě sněmovny je schváliti, a v tom případě vláda musí bezodkladně vyhlásiti ve Sbírce zákonů a nařízení, že a od kdy nařízení pozbylo platnosti. Soudu je známo, že dosud sněmovny ohledně vládního nařízení č. 164/33 sb. z. a n. ono rozhodnutí neučinily a ani ve sbírce nic takového vyhlášeno nebylo. Vládní nařízení čís. 164/33 sb. z. a n. je tudíž platné, ať již bylo vládou předloženo oběma sněmovnám, nebo nebylo, neboť tato náležitost není zákonem čís. 95/33 sb. z. a n. sankcionována pod neplatností. Platnost takových vládních nařízení je tedy provisorní do té míry, že platnost jejich může býti Národním shromážděním zrušena. Po dobu tohoto provisoria však mají úplnou moc zákona a mají zejména i moc derogatorní, zrušovací i proti dřívějším zákonům. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Nelze sice schváliti názor nižších soudů, že platnost vládního nařízení ze dne 29. července 1933, čís. 164 sb. z. a n. nemůže býti soudy přezkoumávána. Neboť jde o nařízení, vydané na základě zmocňovacího zákona ze dne 9. června 1933, čís. 95, které platí jen mocí tohoto zákona v rámci jím vytčeném, pročež soudy mohou podle §§ 55 a 102 ústavní listiny zkoumati jeho platnost. Nejvyšší soud však již opětovně vyslovil, že toto vládní nařízení je platné, činíc v mezích zmocňovacího zákona opatření pro přiměřenou úpravu výrobních a odbytových poměrů v zemědělství, a nejsouc takovým omezením soukromého vlastnictví, jaké má na mysli § 109 ústavní listiny.

Citace:

Čís. 13600.. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1935, svazek/ročník 16/1, s. 658-660.