Cis. 5209.

Pojal-li soud do rozdělovací podstaty požární náhradu, kterou pojišťovna složila na soudě podle §u 1425 obč. zák. a disponoval s ní v rozvrhovém usnesení způsobem, příčícím se podmínkám, za kterých mělo býti vydání vkladu povoleno, přísluší pojišťovně právo dle §u 9 nesp. říz., stěžovati si do rozvrhového usnesení. Požární náhradu (část její) nelze za tohoto stavu pojati do rozdělovači podstaty.
(Rozh. ze dne 13. srpna 1925, R I 697/25.)
Pojišťovna D. složila do soudní úschovy pojistný peníz za shořelou nemovitost, o níž bylo vedeno dražební řízení. Soud prvé stolice pojal složené peníze do rozvrhové podstaty. Rekursní soud k rekursu dlužníka i pojišťovny D. vyloučil z rozvrhové podstaty část požární náhrady 9 682 Kč 20 h. Důvody: Akciová pojišťovací společnost D. složila ku vyzvání exekučního soudu pojistný peníz 23 476 Kč 30 h u okresního soudu s poznámkou, že z nich lze vydati 9 682 Kč 20 h teprve za souhlasu D. oprávněnému, budou-li přiloženy doklady opětného vybudování. Při tomto obmezení nemohl první soud nakládati volně s tímto penízem, pokud se vztahuje na 9 682 Kč 20 h, nýbrž musil vyčkati podle §u 81, 79 zák. čís. 501/17 ř. zák. návrhu a teprve potom podle něho a jmenovaných předpisu rozhodnouti. Jest ovšem správné, že při tomto zjištěném stavu věci, kdy vydražitel získal pouze nemovitost odhadnutou jako spáleniště a kdy tedy pojišťovací částka nemůže sloužiti k opětnému vybudování, nemohlo usnesení zníti jinak, než jak bylo sepsáno nyní prvním soudcem. Poněvadž však pojišťovací společnost podala rekurs a poněvadž ve skutečnosti nebylo zde návrhu podle zmíněných zákonných ustanovení a společnost nebyla přizvána k rozvrhovému roku, nemohl rekursní soud přejíti tyto formální nedostatky a musil vyloučiti z rozvrhované podstaty 9 682 Kč 20 h.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu vymáhajícího věřitele.
Důvody:
V prvé řadě spatřuje stěžovatelka v napadeném usnesení rekursního soudu z toho důvodu protizákonnost, že jím bylo vyhověno rekursu pojišťovny D., representace pro čsl. republiku v Praze, ačkoliv tato v tomto řízení nebyla ani stranou, ani jinak súčastněnou, tudíž neměla práva k rekursu. Nelze tento právní názor schváliti. Řečená representace složila podáním správně zevně jako vklad do soudního uschování označeným, 23 476 Kč 30 h do soudního deposita podle §u 1425 obč. zák., proto prvý soud nebyl oprávněn podání toto přijmouti ku exekučním spisům, aniž byl oprávněn nakládati s tímto vkladem jako součástí rozdělovači dražební podstaty. Proto byla řečená representace oprávněna podle §u 9 nesp. říz. do tohoto opatření si stěžovati, a na tomto jejím právu nemění ničeho okolnost, že tak učinila v řečeném řízení dražebním, do kterého její věc, soudního deposita podle §u 1425 obč. zák. se týkající, neprávem byla zatažena, a to tím spíše byla oprávněna, poněvadž rozvrhovým usnesením bylo disponováno jí učiněným vkladem způsobem příčícím se podmínkám, pod kterými mělo a mohlo býti povoleno vydání 9 682 Kč 20 h. Tyto podmínky učiněné podle §u 1425 obč. zák. jsou, že 9 682 Kč 20 h má zůstati u soudu uloženo tak dlouho, dokud nebude znovu vybudována shořelá budova, a bylo při tom poukázáno ku §u 17 všeobecných pojišťovacích podmínek a ku I3P
§§ 80 a 81 poj. řádu, hlavně však bylo zdůrazněno, že 9 682 Kč 20 h smí býti vydáno pouze s deponentčiným souhlasem oprávněným osobám, budou-li předloženy doklady o znovuvybudování shořelé nemovitosti. Když prvý soud toho nedbal, když i řečený peníz pojal podle §u 215 ex. ř. do rozvrhovací podstaty, porušil zákon. Totéž platí, pokud stěžovatelka vytýká, že nemělo býti vyhověno rekursu povinné strany. Nebyla však rekursním usnesením dotčena právní zásada, vyslovená plenissirnárním rozhodnutím býv. Nejvyššího dvoru soudního ve Vídni ze dne 8. června 1904, Praes. 179 Gl. Unger n. ř. pod čís. 2717, neboť toto předpokládá, že se požární náhrada skutečně již stala součástí rozvrhovací podstaty, že totiž byla pojišťovnou pro tuto podstatu složena bezvýminečně.

Citace:

Čís. 5209. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 207-209.