Čís. 4175.

Tím, že do závodu kupce jednotlivce vstoupili komplementáři a komanditisté, vznikl nový právní podmět, firma kupce jednotlivce zanikla a s ní i majitelem této firmy udělená prokura, třebas kupec jednotlivec stal se komplementářem a jeho posavadní prokurista prokuristou nově vzniklé komanditní společnosti.
(Rozh. ze dne 24. září 1924, R I 603/24.)
Ve sporu firmy S. proti firmě Robert K. byl rozsudek pro zmeškání doručen prokuristovi firmy K. Vilému F-ovi dne 30. ledna 1924. Odvolání, podané dne 18. února 1924, odvolací soud odmítl jako opožděné. Důvody: Podle výpisu z obchodního rejstříku král. soudního dvoru v Budapešti, který odvolatelka předložila, žalovaná firma nezanikla a nebyla z obchodního rejstříku vymazána, jak namítá odvolatelka, nýbrž byla přeměněna v komanditní společnost a s novým zněním firmy převedena z rejstříku obchodních firem jednotlivců do rejstříku firem společenských, a jest Robert K. komplementářem, Vilém F. prokuristou. Byl tudíž Vilém F. podle čl. 42 obch. zák. a §u 106 odstavec prvý c. ř. s. oprávněn za žalovanou firmu přijmouti rozsudek a doručení jeho ze dne 30. ledna 1924 je právně účinným.
Nejvyšší soud zrušil napadené usnesení a uložil odvolacímu soudu, by o odvolání rozhodl, nepřihlížeje k použitému odmítacímu důvodu.
Důvody:
Názor odvolacího soudu, že žalovaná firma nezanikla a nebyla z obchodního rejstříku vymazána, ačkoli byla přeměněna v komanditní společnost a s novým zněním převedena z rejstříku obch. firem jednotlivců do rejstříku firem společen., je mylným. Vstupem tří veř. společníků a dvou komanditistů do závodu Roberta K-a, zapsan. pod jeho firmou do rejstříku firem jednotlivců, vznikl nový právní podmět, komanditní společnost, zapsaná do rejstříku firem společenských. Dosavadní firma jednotlivce »Robert K.« splynula s ní v jeden právní podmět a pozbyla tím vlastní samostatné právní jsoucnosti. Zánikem jejím jako samostatného podniku stalo se ovšem též bezpředmětným zřízení Viléma F-a jejím prokuristou. Trvání jeho zápisu jako prokuristy v obchodním rejstříku jest úplně bezpodstatným, neboť nemůže býti prokuristů podniku aneb firmy, kterých již není. Nemohlo se proto ani doručení, svědčící Robertu K-ovi podle §u 93, odstavec druhý, c. ř. s. a čl. 42 obch. zák. platně státi do rukou osoby, jež není jeho prokuristou, a, ježto ani nebylo tvrzeno, že tu byly podmínky pro náhradné doručení do jeho rukou podle §u 102 a násl. c. ř. s., nestalo se doručení rozsudku k jeho rukám vůbec podle zákona. Na tom nemení ničeho, že Vilém F. je prokuristou nově zřízené komanditní společnosti, k jejímž veřejným společníkům (komplementářům) patří též Robert K., neboť, jak již dolíčeno, on a komanditní společnost, vzniklá vstupem společníků a komanditistů do jeho firmy, jsou právně různými podměty, které nelze zaměňovati. Jaký vliv má tato právní různost na přechod práv a povinností z onoho na tuto, netřeba rozebírati. Jisto je, že jejího prokuristu nelze pokládati beze všeho i za prokuristu jednotlivých jejich společníků.

Citace:

č. 4175. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1925, svazek/ročník 6/2, s. 291-292.