NPD documents search: Váž. civ., 7 (1925), sv. 2

Čís. 14569.

Kostelní konkurenční příspěvky nepožívají přednostního pořadí při rozvrhu nejvyššího podání.
(Rozh. ze dne 27. září 1935, R II 290/35.)
Exekuční soud rozvrhuje nejvyšší podání přikázal z něho Československému státu v přednostním pořadí kostelní příspěvky za rok 1931—1934. Rekursní soud přednostní pořadí těmto příspěvkům nepřiznal. Důvody: Podle zákona ze dne 7. května 1874 čís. 51 ř. z. mají příspěvky k fondu náboženskému, pokud nejsou přes 3 léta zadrželé, přednost před každým pohledáváním z práva soukromého vzešlým. Tu však nejde o takové příspěvky k náboženskému fondu, nýbrž o dávku obecní, o přirážku náboženskou, o níž platí na Moravě zákon ze dne 21. ledna 1864 čís. 11 z. z., který ustanovuje, že výlohy spojené se zřízením a udržováním katolických církevních a obročných stavení, opatřením paramentů, zařízení a potřeb mají obstarati přifařené obce, pokud potřeby tyto nejsou kryty přirážkami v §§ 1—10 naznačenými. K opatření těchto prostředků může obec vyzvednouti zvláštní daně. Z toho jest patrno, že tu jde o obecní dávku, o náboženský přívažek, o němž zákon nestanoví, že požívá práva výsadního.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolácímu rekursu.
Důvody:
Zákona z 2. dubna 1864 čís. 11 z. z. pro Moravu nemělo býti použito, poněvadž jde o nemovitost ležící ve Slezsku, kde o těchto příspěvcích jedná zákon z 15. listopadu 1863 čís. 2/1864 z. z. pro Slezsko ve znění zákona z 18. ledna 1867 čís. 577 z. z. Věcných rozdílů mezi těmito ustanoveními však není. Podle § 11 zák. čís. 2/1864 jest zapraviti stavební náklady a náklady na udržování katolických kostelů a far, které jinak nemohou býti zapraveny, osadami k farnosti náležejícími podle ustanovení V. kapitoly obecního zřízení podle pravidla tak, jako jiné obecní potřeby, ale při tom jest přihlížeti k zákonnému osvobození jinověrců a dbáti i jiných snad platných ustanovení práva osobního. Podle § 36 zákona ze 7. května 1874 čís. 50 ř. z., nemá-li některá farní osada na uhrazení potřeb vlastního jmění a není-li tu jiných prostředků církevních, kterých by se k tomu mohlo užíti, jest příspěvek na zapravení jich rozepsati na farní osadníky, t. j. na všechny katolíky bydlící v tomto okrsku farním. Okruh těchto povinných byl rozšířen zákonem z 31. prosince 1894 čís. 7/95 ř. z. Těmito zákony jest derogováno ustanovení shora uvedené o rozepsání příspěvků jako přirážky podle V. kapitoly obecního zřízení, neboť místní obce vystupují tu jen jménem farní obce a nikoli jménem svým. Právě z tohoto jejich postavení jest usuzovati, že nepřísluší přednostní pořadí příspěvkům, které nemají povahu reálních daní. Přednostní pořadí nelze dovozovati ani z ustanovení dvorského dekretu ze 4. ledna 1836 čís. 113 sb. z. s. Tu jest nařízeno, že konkurenční příspěvky se vybírají úplně podle předpisů o přímých da- ních a že požívají při soudní exekuci týchž výsad jako zeměpanské daně. Ale pod konkurenčními příspěvky podle tohoto dvorského dekretu se rozumějí dávky vybírané na úhradu nákladu vznikajícího kraji nebo obci z jejich veřejné správní činnosti (Budw. čís. 5868 A). K této správní činnosti nelze však počítati krytí potřeb pro katolickou církev a vybírání konkurenčních příspěvků církevních, jak už plyne z jejich povahy a působnosti obcí, jak o ní bylo už uvedeno.

Citace:

Čís. 5116. Váž. civ., 7 (1925), sv. 2. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1926, svazek/ročník 7/2, s. 45-46.