Čís. 14402.
Úmrtím opatrovance (poručence) nezaniklo opatrovnictví a veškerá působnost opatrovnického soudu, |de-li o dokončení jednání započatého za života opatrovancova, jež nelze přerušiti beze zřejmé škody pozůstalosti, po případě dědiců.
(Rozh. ze dne 24. května 1935, R II 249/35.) Okresní soud ve F. p. R., případně krajský soud v N. J., schválil opatrovnicky návrh trhové smlouvy, podle níž zamýšlel opatrovanec František K. prodati své nemovitosti. Rekursní soud zrušil z podnětu rekursu manželky zatím zemřelého opatrovance, podaného do těchto usnesení, obě usnesení z důvodu, že úmrtím svéprávnosti zbaveného opatrovance zaniklo opatrovnictví a veškerá působnost opatrovnického soudu.
Nejvyšší soud uložil rekursnímu soudu, by o stížnosti Anežky K. věcně rozhodl.
Důvody:
Jak bylo vyloženo v rozhodnutích bývalého nejvyššího soudu ve Vídni Gl. U. n. ř. čís. 3931 a 5027, jakož i v rozhodnutí tohoto nejvyššího soudu čís. 3501 sb. n. s., nemá smrt opatrovance uvedený zánik podle §§ 249, 282 obč. zák. v zápětí, jde-li o dokončení jednání za života opatrovancova započatého, které nelze beze zřejmé škody pozůstalosti, případně dědiců přerušiti (arg. §§ 1022, 1025 obč. zák.). Neprávem proto rekursní soud napadeným usnesením, používaje nepřípadně ustanovení § 41 lit. f) zákona ze dne 19. června 1931 čís. 100 sb. z. a n., zrušil obě vpředu uvedená usnesení jako zmatečná podle § 43 odst. 2 cit. zák.