NPD documents search: Váž. civ., 19 (1937), sv. 2

Čís. 16455.

I. Jestliže byl v exekučním usnesení omylem uveden jako vymáhající věřitel někdo jiný než pravý vymáhající věřitel a jiná výše vymáhané pohledávky, takže z něho nebylo možno seznati, že se týká právě pohledávky pravého vymáhajícího věřitele, je rekursní lhůtu počítati od doručení opraveného usnesení vymáhajícímu věřiteli.
II. Byly-li nemovitosti, které nebyly přiděleny jako rolnický nedíl, zatíženy pouze zákazem zcizení podle § 23 příděl. zák. č. 81/1920 Sb. z. a n. již před účinností malého přídělového zákona č. 93/1931 Sb. z. a n. (do 12. června 1931), lze vésti exekuci nuceným zřízením zástavního práva na dotčených nemovitostech i bez souhlasu Státního pozemkového úřadu (nyní ministerstva zemědělství).
(Rozh. ze dne 4. listopadu 1937, R I 996/37.)
K II. srv. rozh. č. 12916, 10418 Sb. n. s. Na nemovitosti, zapsané ve vložce č. 296 v H. a patřící povinnému Václavu H., je pod datem 8. listopadu 1929 podle trhové smlouvy ze dne 11. dubna 1928 poznamenáno, že k dalšímu zcizení uvedené nemovitosti jest potřebí souhlasu Státního pozemkového úřadu, jemuž přísluší též práva uvedená v § 19, odst. 2, a v § 21 příděl. zák., a že pozemek ten bude podroben směně podle § 24 téhož zákona. Vymáhající věřitel Josef K., rolník v T., navrhl roku 1930 k vymožení vykonatelné pohledávky 12845 Kč s přísl. exekucí nucenými zřízením zástavního práva na uvedené nemovitosti. Soud prvé stolice vyhověl exekučnímu návrhu usnesením ze dne 24. března 1930 a téhož dne bylo pro uvedenou pohledávku Josefa K. z rozsudku ze dne 14., správně 11. února 1930 Ck IIIa 39/30 v částce 12476 Kč s přísl. vloženo zástavní právo. Rekursní soud k rekursu obvodové úřadovny pro pozemkovou reformu v P., podanému 22. července 1936, zamítl usneseními ze dne 19. prosince 1936 exekuční návrh, označil však ve svém usnesení omylem jako vymáhající věřitelku Ž. záložnu v T. a jako vymáhanou pohledávku částku 1273 Kč 60 h s přísl. na místě pravého vymáhajícího věřitele Josefa K. a skutečně vymáhanou pohledávku 12845 Kč s přísl. Opravené usnesení rekursního soudu ze dne 30. dubna 1937, jímž bylo opraveno jméno vymáhajícího věřitele, bylo vymáhajícímu věřiteli Josefu K. doručeno dne 21. května 1937 a ten podal dne 29. května 1937 dovolací rekurs.
Nejvyšší soud obnovil usnesení soudu prvé stolice.
Důvody:
Dovolací rekurs vymáhajícího věřitele Josefa K., podaný dne 29. května 1937, byl podán včas. Shora uvedená vada původního usnesení rekursního soudu byla závažná, ježto z něho nebylo možno seznati, že se týká pohledávky Josefa K., a proto jest rekursní lhůtu počítati od té doby, kdy bylo Josefu K. doručeno opravené usnesení, t. j. od 21. května 1937. Dovolací rekurs jest oprávněn. Až do účinnosti malého přídělového zákona č. 93/1931 Sb. z. a n., tedy do 12. června 1931 bylo podle § 23 příděl. zák. č. 81/1920 Sb. z. a n. věcí Státního pozemkového úřadu, aby při přídělu vyjímajíc rolnické nedíly stanovil, zda a jak se přídělcovo právo k přidělené půdě omezuje. To platilo též o omezení co do zcizení a zatížení přidělené půdy. Rozhodl-li se Státní pozemkový úřad jen pro zákaz zcizení, nelze takovýto zákaz rozšiřovati na zatížení. Změna v té příčině nastala teprve malým přídělovým zákonem č. 93/1931 Sb. z. a n., který nabyl účinnosti dnem 12. června 1931 a podle jehož § 2 zákaz zcizení a zatížení pozemků, které byly přiděleny nikoliv jako rolnický nedíl, plyne již ze zákona samého, nezávisí na vůli Státního pozemkového úřadu a nemusí býti v pozemkové knize vyznačen (rozh. č. 10418 a plen. usnesení č. 12916 Sb. n. s.). Nucený vklad práva zástavního pro pohledávku dovolacího stěžovatele se v souzené věci stal dne 24. března 1930, tedy před účinností malého přídělového zákona. V době jeho vkladu byl na přiděleném pozemku poznamenán toliko zákaz zcizení bez souhlasu Státního pozemkového úřadu, nikoliv též zákaz zatížení; výhrady učiněné ve smyslu §§ 21, 24 a 19, odst. 2, příděl. zák. č. 81/1920 Sb. z. a n. se netýkají zatížení a nejde o rolnický nedíl. Bylo proto exekuční právo zástavní pro pohledávku dovolacího stěžovatele vloženo na dotčený pozemek právem.

Citace:

Čís. 16455. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1938, svazek/ročník 19/2, s. 505-507.