Čís. 12755.


Pozemková reforma.
Není-li žádáno o zápis pořadí u vkládaných pohledávek současně se vkladem práva vlastnického na přídělovou nemovitost a nebylo-li mimo to požadované pořadí stanoveno při svolení ke vkládaným zápůjčkám, nelze povoliti zápis pořadí podle určení Státního pozemkového úřadu.

(Rozh. ze dne 13. července 1933, R II 303/33.)
K návrhu Státního pozemkového úřadu povolil soud prvé stolice vklad zástavního práva na přidělené nemovitosti pro pohledávku Hypoteční a zemědělské banky 17000 Kč a pro pohledávku Zemědělského úvěrního sdružení 5000 Kč, zamítl však žádost o vklad práva zástavního pro pohledávku Hypoteční a zemědělské banky 17000 Kč s postoupením předností před pohledávkou Zemědělského a úvěrního sdružení 5000 Kč, ježto souhlas tohoto věřitele není vykázán a o vklad práva zástavního pro oba věřitele se žádá současně. Rekursní soud napadené usnesení potvrdil. Důvody: Nelze sice přisvědčili všeobecným důvodům napadeného usnesení, podle nichž první soud zamítl žádost o vyznačení pořadí pro obě vkládané pohledávky z důvodů, že se o vklad obou žádá současně a není prokázán souhlas druhého věřitele pro vyznačení přednostního pořadí pro pohledávku prvního věřitele. Tato zásada jest prolomena ustanovením § 9 zák. ze dne 27. května 1931 čís. 93 sb. z. a n. (doplňku Malého přídělového zákona), podle něhož určuje pořadí vkládaných pohledávek Státní pozemkový úřad. Nelze však ani přisvědčili stížnosti, jež toto právě zmíněné právo opět všeobecně pro všechny případy uplatňuje, přehlížejíc, že v § 9 cit. zákona právo určení pořadí současně vkládaných pohledávek se uděluje Státnímu pozemkového úřadu jen pro tento v řečeném paragrafu uvedený případ, totiž jen tehdy jest soud vázán pořadím zápisů, tedy i stanoveným pořadím zástavních práv pro několik současně vkládaných pohledávek, když se tato zástavní práva vkládají současně s vlastnickým právem nabyvatele. Ustanovení zákona čís. 93/31 jest výjimkou ze všeobecných zásad knihovního zákona a práva, jest je proto vykládati restriktivně. Může proto Státní pozemkový úřad určití pořadí současně vkládaných více -pohledávek ve své knihovní žádosti jen tehdy, žádá-li o vklad současně se vkladem práva vlastnického pro přídělce, nikoli však i tehdy, když již vlastnická práva jsou dávno vložena. Opačný názor by vedl k nemožnosti, že by i po více snad letech mohl Státní pozemkový úřad stále určovati pořadí pohledávek, což jistě neměl zákon v úmyslu, by tuto možnost rozšířil do nekonečné neb aspoň do neurčité doby. Ostatně nevyhověl stěžovatel ani další podmínce § 9, že totiž pořadí zástavních práv má určití nikoliv teprve až v žádosti, nýbrž podle slovného znění zákona již při svolení k zápůjčkám. § 9 výslovně praví: »pro několik pohledávek, k jichž zápůjčce Státní pozemkový úřad svolil a jichž pořadí při tomto svolení určil«, kteréž určení pořadí tedy musí býti uvedeno v doložce, jíž Státní pozemkový úřad potvrzuje své svolení. Na předložených listinách však takového určení ve svolovacích doložkách není, nesplnil proto stěžovatel ani této podmínky a právem první soud, byť i z neúplných důvodů jeho žádost zamítl.
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Pokud jde o přípustnost dovolacího rekursu, který směřuje proti souhlasným usnesením nižších soudů (§ 130 knih. zák.), jest z důvodů rozhodnutí sb. n. s. čís. 9094 dovolací rekurs přípustný. Ve věci nelze dovolacímu rekursu přiznati oprávnění. Jak rekursní soud již k tomu poukázal, je žádáno za zápis pořadí u vkládaných pohledávek nikoli současně se vkladem práva vlastnického na přídělovou nemovitost a mimo to nebylo požadované pořadí stanoveno při svolení ke vkládaným zápůjčkám. Nedostává se tedy předpokladů, za kterých lze podle ustanovení § 9 Malého přídělového zákona čís. 93/31 zápis pořadí podle určení Státního pozemkového úřadu povoliti. Na vývody dovolacího rekursu snažící se dovoditi oprávněnost nároku co se týče pořadí vkládaných pohledávek, stačí odkázati na zmíněné ustanovení zákona, v němž vývody ty nemají opory (viz tisk. čís. 1105).
Citace:
Čís. 12755. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: JUDr. V. Tomsa, právnické vydavatelství, 1934, svazek/ročník 15/2, s. 85-86.