NPD documents search: Boh. adm., 9 (1927), sv. 2

Čís. 10207.

Katastrální měřičský úřad nemůže býti stranou právní rozepře. Byla-li žaloba podána proti »katastrálnímu měřičskému úřadu, zastoupenému finanční prokuraturou« na (okresním) soudě sídla žalovaného úřadu mimo sídlo finanční prokuratury, jest nejen řízení prohlásiti zmatečným, nýbrž i žalobu odmítnouti.
Finanční prokuratuře, jež vystupovala jako právní zástupce úřadu, nemajícího právní osobnost, nelze přisouditi útraty (úspěšného dovolacího rekursu).
(Rozh. ze dne 4. října 1930, R II 343/30.)
Žalobu proti katastrálnímu měřičskému úřadu v U., zastoupenému finanční prokuraturou, o vyplacení mzdy, soud prvé stolice (okresní soud v U.) odmítl, ježto katastrální měřičský úřad není právnickou osobou a nemá tedy ani způsobilosti býti stranou právní rozepře. Rekursní soud napadené usnesehí i s předchozím řízením počínajíc nařízením roku k ústnímu jednání prohlásil zmatečným a zrušil je a nařídil prvému soudu, by se pokusil o odstranění nedostatku procesní způsobilosti žalované strany. Důvody: Stěžovatel má za to, že názor soudu prvé stolice jest správným, domnívá se však, že finanční prokuratura měla žalobu vrátiti, pokud se týče, že měla žalobkyni vyzvati k přesnému vyjádření, proti komu žaloba směřuje, ačkoliv prý z dodatku, že žalovaný úřad jest zastoupen a že žaloba má býti doručena k rukám jeho právního, zástupce Mor. sl. finanční prokuratury v Brně, mohla prý seznati, že vlastně žalován jest československý erár. Stěžovatel tvrdí dále, že oním dodatkem »zastoupený a k rukám mor. sl. finanční prokuratury v Brně« byl úplně zhojen nedostatek procesní způsobilosti osoby, uvedené jako žalovaná strana. Dále se uvádí ve stížnosti, že prý soud měl vyřknouti usnesením zmatečnost řízení a že neměl žalobu odmítnouti. Návrh rekursu zní, že napadené usnesení má býti změněno v ten smysl, že se námitce nedostatku procesní způsobilosti nevyhovuje a soudu prvé stolice se ukládá, by ve věci samé bez zřetele k těmto námitkám pokračoval a rozhodl, po případě, by napadené usnesení bylo zrušeno a prvému soudu uloženo, by vyzval stěžovatele k přesnému označení osoby, proti níž žalobní nárok uplatňuje, po případě, by řízení soudu prvé stolice bylo prohlášeno za zmatečné. Vývodům stížnosti sice nelze naveskrz přisvědčiti, avšak správné jest, že prvý soud neměl pro nedostatek procesní způsobilosti žalované strany žalobu odmítnouti, neboť v § 7 c. ř. s. jest nařízeno, by prvý soud vyřkl usnesením zmatečnost řízení stiženého nedostatkem procesní způsobilosti strany, když nedostatek nemůže býti odstraněn. § 230 c. ř. s. nařizuje, že, míní-li soudce, jemuž právní pře jest přidělena, že žaloba jest nepřípustná pro nedostatek procesní způsobilosti, musí se rozhodnouti o tom, zda učiní opatření podle § 6 c. ř. s., zda uloží straně, by v dané lhůtě nedostatek odstranila, či zda žalobu vrátí jako k položení roku se nehodící. Soud prvé stolice to neučinil, nýbrž, ač byl toho názoru, že žalovaná strana nemůže býti stranou ve sporu, ani žalobu nevrátil jako nevhodnou k položení roku, ani neučinil opatření podle § 6 c. ř. s. a bylo proto naříditi tak, jak jest shora uvedeno. Názor stěžovatelův, že nedostatek procesní způsobilosti byl odstraněn dodatkem, že se žaloba má doručiti k rukám mor. sl. finanční prokuratury, jest nesprávným. Nesprávným jest i názor, že finanční prokuratura měla žalobu vrátiti, pokud se týče, že měla žalobkyni vyzvati, by udala, proti komu vlastně žaloba směřuje. V dovolacím rekursu napadla finanční prokuratura usnesení rekursního soudu jen potud, pokud nařídil prvému soudu, by se pokusil o odstranění nedostatku procesní způsobilosti žalované strany.
Nejvyšší soud vyhověl dovolacímu rekursu a změnil usnesení rekursního soudu v napadené části v ten rozum, že na místě příkazu prvnímu soudu, »aby se pokusil o odstranění nedostatku procesní způsobilosti žalované strany«, obnovil usnesení prvního soudu, že se žaloba odmítá. Návrh finanční prokuratury na přisouzení útrat dovolacího rekursu zamítl.
Důvody:
Žalobkyně podala žalobu na »katastrální měřičský úřad v U., zastoupený a k rukám moravsko-slezské finanční prokuratury v Brně« O zaplacení 570 Kč s přísl. Že chtěla žalovati tento úřad, jde na jevo nejen z obsahu žaloby a žalobního návrhu, kde stále užívá slov »žalovaný úřad«, nýbrž i z toho, že podala žalobu u okresního soudu sídla úřadu. Nejde tu jen o nedostatek procesní způsobilosti žalované strany, jak míní rekursní soud, nýbrž o nedostatek způsobilosti býti stranou právní rozepře, t. j. býti podmětem práv a závazků, protože státní úřad nemá právnické osobnosti, nýbrž jest jen orgánem státu. Procesní způsobilost, způsobilost jako strana samostatně na soudě jednati (§ 1 c. ř. s.) předpokládá ovšem zákonem uznaný podmět právních poměrů. Nešlo by tu také jen, o opravu nesprávného označení určité žalované strany, nýbrž o to, by byl nahražen neexistující právní podmět podmětem existujícím. To by se rovnalo změně žaloby v subjektivním smyslu, a to změně nepřípustné, protože by pak již nezůstal místně příslušným dovolaný procesní soud, nýbrž stal by se příslušným pro tuto žalobu proti státu pro soukromoprávní nárok (§ 1 j. n. a § 290 obč. zák.) soud sídla finanční prokuratury (§ 74 j. n. a § 235 prvý odstavec c. ř. s.). Právě proto nelze tuto vadu odstraniti podle §§ 6 a 7 c. ř. s. a bylo nutno nejen prohlásiti provedené řízení za zmatečné, jak učinil rekursní soud, nýbrž i žalobu odmítnouti, jak učinil první soud. Předpis § 230 druhý odstavec c. ř. s., na nějž se rekursní soud odvolává, pojednává nejen o opatření podle § 6 c. ř. s., nýbrž i o tom, že se žaloba vrátí, jsouc nezpůsobilá k nařízení roku, t. j. že se odmítne. V otázce útrat bylo uváženo, že finanční prokuratura nevystupuje ve sporu jako strana, nýbrž jako právní zástupce žalovaného úřadu, jenž však nemá právní jsoucnosti a jemuž tudíž nelze útraty přisouditi.

Citace:

Čís. 10207. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství JUDr. V. Tomsa v Praze, 1930, svazek/ročník 12/2, s. 479-481.