Čís. 1730.
Rozhodovati o nároku dle § 142 obč. zák. jest příslušným soud poručenský.
Přehlédl-li rekursní soud, ruše v řízení nesporném původní usnesení prvého soudu, že tento byl nepříslušným, může nicméně, když záležitost k němu po druhé se dostala, vysloviti nepříslušnost prvého soudu.

(Rozh. ze dne 21. června 1922, R I 721/22.)
Rozloučená manželka, bydlící v obvodu okresního soudu v Hartmanicích, domáhala se u tohoto soudu v řízení nesporném na svém bývalém manželi, bydlícím v Chebu, placení výživného pro jich nezletilou dceru a kromě toho žádala, by jí nezl. dcera byla i nadále ponechána ve výživě a výchově. Původní usnesení prvého soudu rekursní soud zrušil a nařídil mu doplnění. Do nového usnesení prvého soudu bylo si opět stěžováno a rekursní soud zrušil opětně usnesení prvého soudu a přikázal mu, by, vyčkaje pravomoci, postoupil spisy okresnímu soudu v Chebu ku příslušnému dalšímu jednání. Důvody: O nárocích, o něž tu jde, má dle § 142 obč. zák. v novém znění rozhodnouti soud v řízení nesporném. Příslušným soudem k těmto opatřením muže však býti jedině poručenský (opatrovnický) soud, jenž dle § 109 j. n. je povolán k obstarávání všech záležitostí, které soudu takovému příslušejí. A tím je ten okresní soud, kde má nezletilý neb opatrovanec ve věcech sporných svůj obecný soud, tedy v tomto případě okresní soud v Chebu, ježto tam má otec nezletilé dcery své řádné bydliště (§§ 65, 66 a 71 j. n.).
Nejvyšší soud nevyhověl dovolacímu rekursu.
Důvody:
Dovolacímu rekursu nelze přiznati oprávnění. Dle § 44 j. n. má soud v řízení nesporném sám od sebe dbáti hranice své příslušnosti v každém období řízení. Tutéž povinnost mají soudy vyšších stolic, když se nedostatek ten teprve tam objeví. Tím, že rekursní soud původní usnesení prvního soudu za účelem doplnění řízení zrušil a nepříslušnost prvního soudu přehlédl, nebyla příslušnost prvního soudu potvrzena a nestala se pravoplatnou. Byl tedy rekursní soud oprávněn, ano povinen, aby nepříslušnost tu vytknul, jakmile se záležitost po druhé k němu dostala. Prorogace je v řízení nesporném vyloučena (§ 2 odst. II. čís. 1 nesp. říz.). Otázku, který soud je příslušným, rozhodl správně soud rekursní a poukazuje se v tom směru k jeho vývodům, jež dovolacím rekursem nebyly vyvráceny.
Citace:
č. 1431. Rozhodnutí nejvyššího soudu československé republiky ve věcech občanských. Praha: Právnické vydavatelství v Praze, 1924, svazek/ročník 4, s. 73-74.